Milý deníčku, dneska jsme přiletěli na Amaltheu..
26.12. Den první - odjezdovýje 14:15, orgové jsou na místě a vítají prvního táborníka. Chvíli na to přichází další a další. Postupně se skupinka zvětšuje a jmenovky z krabičky pomalu mizí. Současně s posledním táborníkem přijíždí i autobus a nová dobrodružství mohou začít.
Cestu pan řidič zvládá rychleji, než jsme čekali. I když orgové tvrdí, že pojedeme ještě asi hodinu, ani se nenadějeme a vystupujeme na parkovišti. Venku je výrazně chladněji než v Praze, všude jen stromy a klid. Vydáváme se tedy do kopce k chatě, která se stane naším domovem pro následujících 14 dní.
Ubytováváme se. Slečny se cítí dotčené, že mají tří-lůžkové pokoje. „Bety, není tam šestilůžák?" my bychom chtěly bydlet všechny dohromady. Zklamu je, ale berou to statečně, přece ví, že na pokojích se moc vyskytovat nebudou, tam se chodí jen spát.
A jak tedy bydlíme? Dvě trojice - Terka J., Luci, Týna a Jana, Zuzka a Áňa obývají druhé patro. V prvním patře najdeme pokoj, kde bydlí Terka V., Heli, Nelča a, Míša, Kačí, Doda. A také Šimon, Fifík, Ivik, Kuba S. a Péťa, nebo třeba Sebíe, Jáchym, Patrik a dále Péťa S., Adam a Kubík J. Poslední pokoj obývají Vašek, Vojta, Vojta, Kachník a Janek.
Už jsme ubytovaní. Dáváme si večeři, dostáváme spoustu informací a hned potom jdeme ven zahrát si první společné hry, abychom se trochu poznali.
Když už se známe a víme o sobě spoustu důležitých i nedůležitých věcí, chvíli ještě dovádíme na trampolíně, skluzavce, prolízačkách, povídáme si, ale už je docela pozdě. Chceme-li stihnout pohádku, která začíná za chvíli nahoře v klubovně, je třeba být umytý, vyzubený a převlečený do pyžama. Tak honem, Alča už čeká.
22:00 večerka. Někteří ještě bojují s povlečením, ale pomalu zhasínat a spát.
27.12. Den druhý - poznávací
7:30 nás budí orgové. Trochu šok, kde to jsme a co se to děje. Po chvíli nám dochází, že jsme na táboře. Rychle oblíknout a na rozcvičku, kterou má dneska na starosti Jitka. Po rozcvičce fyzické následuje mentální s Martinem. Oblíbená otázka z minulého roku - Kolik schodů vede do prvního patra? - nemůže chybět. Rozcvička je krátká, snídaně už nachystaná.
Po snídani a ranní hygieně následují logické úlohy. Dnešní téma jsou žebříky, stromy, řezání klád, vlaky. Dozvídáme se, jaké jsou nejčastější chyby při řešení. Adam exceluje před tabulí. Teď nás tento typ již nepřekvapí. Následují přednášky od Bety a Jindry a po jablkové svačině přednáší Jitka a Martin.
Už je skoro poledne, tak snad stihneme ještě předobědní hru. Z věty „Vemte si jednu věc, kterou si myslíte, že budete potřebovat." není nikdo příliš moudrý. Co jen tím můžou myslet? Po chvíli se to dozvídáme. Máme poskládat co nejdelší slovní fotbal z věcí. Vyhrává Alčina skupinka, následuje Jurajova Jitčina a Martinova.
Umýt ruce a hurá na oběd. Chrochtající kočovník z Číny je už na stole.
V odpoledním klidu voláme domů, jak se máme, co děláme. Ve svém volnu si někdo hraje venku, další copánkuje či počítá. Nikdo zatím neodpočívá. Všichni se již netrpělivě těší na odpolední program, kdy se konečně dozví, co je Amalthea a proč jsme vlastně tu.
Hudba už hraje, tak rychle ven. Na hřišti se usadíme a orgové vysvětlují, co bude našimi úkoly po zbytek tábora. První část pravidel je jednoduchá. V čtyřčlenných výpravách budeme získávat hexíky a tím objevovat malý měsíc Jupitera. Druhá část je o poznání složitější. Sedmičlenné vědecké skupiny budou budovat civilizaci. Lékaři objevovat nové léky, budovat nemocnice, geology čekají vrty a zkoumání nových hornin. Botanici mají na starosti prozkoumat místní flóru a zoologové si můžou postavit zoo.
Než se ale pustíme do čtení pravidel, je třeba zjistit, kdo bude v které výzkumné skupině a výpravě. Na chvíli si prohlížíme tabulku s fotkami a snažíme se najít, s kým vlastně budeme. Řádky tvoří vědecké skupiny, sloupce výpravy. Někteří mají problém poznat na fotce sami sebe. Po krátkém dohadování, kdo je kdo, dostává každá výzkumná skupina svá pravidla k důkladnému přečtení. Dotazů je spousty, ale vše se rychle vysvětluje, aby se zbytečně nezdržovalo a mohla začít první hra už na opravdové hexíky.
Jindra vysvětluje, co se po nás bude chtít. Každá výprava fasuje poznámkové papíry, fixy a velký kus papíru. Našim úkolem je zmapovat terén - nakreslit mapu a následně v daném kvadrantu schovat věc a zakreslit do mapy. Pak si týmy mapy vymění a po svačině budou danou věc hledat. Mezi tím přemýšlíme o názvech výprav.
S radostí mohu potvrdit, že všechny mapy jsou plně funkční a schované věci byly úspěšně najity.
Dále nás ještě čeká prezentace před porotou a zodpovídání záludných dotazů. Zvládneme to?
Po předvedení výtvorů nás následuje obtížný úkol. Ve výzkumných skupinách máme vymyslet známou deskovou či stolní hru a převést ji do praxe tak, abychom si ji mohli všichni venku zahrát. Oříškem, i když by se na první pohled mohlo zdát, nebylo vymýšlení a doupravování pravidel, ale domluvit se na kompromisu ve skupině. Spousta nápadů, každý to chce mít po svém. Všichni nakonec musí někdy ustoupit ze svých požadavků. Výsledkem jsou čtyři více či méně úspěšné hry. První se hraje hra lékařů - puzzle. Všichni jsme zmatení, nechápeme pravidla, která se neustále v průběhu mění. Předčasné ukončení vysvobozuje se trápící výzkumnou skupinu. Následují geologové se svým „hádej, kdo jsem". Hra je o poznání rychlejší než předešlá. Následují botanici a jejich pexeso. Tato hra slaví největší úspěch. Všichni se při tom náramně bavíme. Opakujeme ji ještě jednou a už se dělá pořadník hádačů na další den. Poslední se představují zoologové a jejich „prší". Každý hráč představuje jednu kartu a dva z táborníků hrají proti sobě. Začíná se pomalu smrákat. Ještě rychle zahrajeme bombu a štít a jde se mýt. Kdo není umytý a v pyžamu, pohádku neuslyší, což by byla škoda. Dneska bude stát za to.
Konečně už všichni spíme a tak se orgové můžou konečně v klidu sejít a probrat, co zítra, ohodnotit hry a mapy z odpoledne. Doufáme, že se jim zítřek podaří, ale teď už vážně dobrou noc, vždyť za 5 hodin musíme všichni vstávat.
28.12. Den třetí - stanovištový
Ráno nás opět budí Bety. Která výzkumná skupina bude na rozcvičce první, má od Jitky karoch. Tak to sebou musíme hodit. Jako mentální rozcvičku hrajeme s Alčou empatii a pak už konečně snídaně. Z představení přednášek víme, že dneska přednáší stejní orgové jako včera, ovšem témata jsou jiná. Opět se musíme rozhodovat, půlení těla není totiž dovoleno.
„Na předobědní hru si vemte pevné boty" křičí Martin. No, snad nepůjdeme na túru teď před obědem. Zamíříme si to na hřiště. Když si máme sundat brýle i jmenovky, začínáme mít trochu strach. Pravidla jsou vysvětlena, buldoci můžou začít.
Udýchaní a spokojení, plní nových dojmů se odebíráme na oběd. Dle jídelníčku opět netušíme, co to bude, můžeme jen hádat.
Polední klid končí ve dvě, stejně jako každý den. Bereme si klasické věci a vydáváme se ven. Každý z orgů si vezme jednu z výprav a odvádí si ji na své stanoviště. Postupně nás čeká kolečko skládající se ze 7 stanovišť, kde se u Jitky střílí ze vzduchovky, Jindry uzlíkuje a hraje Safari, Martina poslepu hledá odpověď na otázku z různých písmenek, Alči určuje po čichu koření, Juraje kombinuje a u Bety vyrábí tangramy a kalendáře ve tvaru pravidelného dvanáctistěnu.
Když splníme poslední stanoviště, je už vlastně večer. Jdeme se umýt, ať můžeme na rozdělování bodů a následně na pohádku.
22:00 Bety nám přichází dát dobrou noc. Kdybychom tak věděli, že dnešní dobrodružství zdaleka nekončí.
Někdo se mnou třese a šeptá: „Vstávej, běží vám čas." Netuším, co se děje. Vím jen, že se mám rychle oblíknout, vzít baterku a běžet ven. Všichni jsme rozespalí a nevíme co se děje. Když jsme v týmu všichni, jdeme ven a Jindra vysvětluje pravidla noční hry. Na našich mapách vidíme zakroužkovaná stanoviště, máme je všechny obejít a vzít vždy nejvyšší číslo.
Po hře se nám ale vůbec nechce spát. Rádi bychom probrali s ostatními, jak se jim vedlo a kolik míst našli, orgové nás ale nahánějí do postelí, že si popovídáme až ráno.
29.12. Den čtvrtý - bazénový
Ráno je budíček posunutý. Překvapení hned po ránu, že není ani jedna z rozcviček, nám dělá radost. Pomalu vstáváme a odebíráme se na snídani, kde se navíc dozvíme, co se dneska bude dít.
První přednášky jsou zrušeny, máme volno.
10:20 ale začínají LU, následuje přednáška Bety a Jindry a v předobědní hře poznáváme texty. Hned po tom je oběd.
Dnešní polední klid je výrazně zkrácen, odcházíme totiž na krátký výlet, který zakončíme dováděním v bazénu v jednom z hotelu ve Vítkovicích. Točíme si do bandasek pití a před chatou ještě všichni musíme ukázat, že máme plavky.
Máme krásné počasí, ale zase je nám trochu vedro. Taky se moc těšíme do bazénu. Cesta se nám zdá dlouhá, naštěstí nám ji krátí logické i méně logické hádanky (tzv. "černé historky") a taky překážky v podobě rozbagrovaných cest. Kdo po cestě nedává pozor, může na oblečení nebo baťoh dostat kolíček. Když ho dotyčný objeví, může ho zase poslat dál. Za pomocí svačin - jablka a buchty - nakonec cestu hravě zvládnem a jsme ve Vítkovicích. Před bazénem máme ještě chvilku času, abychom si na přilehlém hřišti zahráli vybíjenou s vracením. Kdo nechce, odpočívá.
Dvě hodiny v bazénu utekly jako voda. Vyplnilo je všelijaké hašteření, potápění na čas a pinkání s míčem. Kromě toho jsme ale také závodili v družstvech - především různé štafety, které kombinovaly lovení puků/potápění, plavání na čas.
Všichni v bazénu závodili s velkým nasazením, není tedy divu, že máme po koupání hlad jak vlci. Po usušení tedy doplňujeme energii sušenkou a zpátky k táboru nás veze autobus.
Všichni se vracíme unaveni. Po večeři již máme volno. Následuje pohádka a spát.
30.12. Den pátý - táborákový
Den začíná jako každý jiný. Klasická rozcvička a snídaně. Přednášky má dneska Jitka a Juraj a Jindra a Martin. Jako předobědní hru hrajeme jméno město, ale místo klasických kategorií zde máme kolonky jako politik nebo pohádková postavička. Než stihneme všechno doplnit, už nás volají na oběd. Nedokončenou tabulku tedy odevzdáváme a jdeme se pustit do plných talířů.
Během poledního klidu si všímáme, že orgové staví pod skluzavkou nějakou boudu. Co to jen může být?
Začíná pršet, přesto všichni musíme ven. Vypadáme jako skřítci v barevných pršipláštích. Bety vysvětluje pravidla. Budeme hrát Bílou skříňku. Autodestrukční systém je spuštěn. Je třeba ho zastavit. Na čtyřech stanovištích získáváme za splnění úkolu žetony různých barev a hodnot. Když máme čtyři žetony získané, jdeme vyzkoušet, co Bílá skříňka umí.
„Dobrý den, Bílá skříňko" zdravíme dle pokynů a představujeme se. Ze skříňky vyjede krabička se čtyřmi políčky. Do každého vkládáme jeden žeton. Krabička zajede. Skříňka chvíli šrotuje a nakonec se ozve „zelený jelen Ameriky vyleštěn". Náš zmatený výraz je ještě zmatenější, když se objeví čtyři kelímky se zelenou tekutinou. Bereme si ji a jdeme pryč. Postupně obcházíme další stanoviště a získáváme žetony. Skříňka nám vždy něco řekne. K tomu se dějí ještě další divné věci. Třeba jednou troubí, jindy vyjede papírek, že výbuch je posunut o 10 minut. Stane se i to, že skříňce je zima a potřebuje červené ponožky nebo se jí rozbilo zrcadlo a ráda by svůj portrét. S každým dalším pokusem jsme blíž a blíž nápadu, jak skříňku zastavit. Nakonec se nám to úspěšně daří. Čekáme, až všechny týmy dokončí.
Dozvídáme se, že dalším bodem programu je táborák. Prozpěvování a opékání buřtíků.
Od ohně se nám vůbec nechce, ale orgové nás ženou domů s tím, že zítřek bude náročný. Docela jim i věříme, vždyť přece zítra je poslední den v roce. Na to je třeba se dobře vyspat. Už si ani nepamatujeme, na přání dobré noci, protože spíme dříve, než lehneme do postelí.
31.12. Den šestý - silvestrovský
Ráno nás budí opět Bety. S radostí přijímáme fakt, že venku prší, takže nebude fyzická rozcvička. Místo ní musíme uklidit nepořádek, který se nám za tu dobu nashromáždil na pokoji. Mentální rozcvička je již normálně. Dneska konečně přednáší Alča. Spolu s ní ještě Bety a pak Jindra a Martin. V předobědní hře skládáme kriskros. Následuje oběd a polední klid.
Odpoledne hrajeme drobnější hry kolem chaty. Pořád myslíme na to, že dneska je Silvestr. Copak na nás asi chystají. Na naše dotazy orgové neodpovídají a jenom se tváří tajemně.
K večeři si dáváme buchtičky s krémem. Každý si jde alespoň jednou přidat. Div nám nezaskočí poslední buchtička, když se dozvídáme, že večer bude maškarní bál a všichni si máme vyrobit masky. K dispozici jsou nám všemožné malovátka, laky na vlasy, tužidla. Divoce na sebe plácáme páté přes deváté. Když se po nějaké době sejdeme všichni dole v jídelně, sotva lze rozeznat, kdo je kdo. Sedí zde dvě veverky, nájemní vrahové, hlídač z muzea, tma, oheň, zbloudilý voják, šílený vědec, havajská tanečnice, pomeranč, kočička, kanibal, španělská tanečnice, elf, kořenářka, mumie..
První se každý z nás představí ostatním. Následuje nálet na občerstvení. A pak už jen silvestrovská zábava. Hrajeme hry jako kočička, podlízání pod mečem, píďalky. Dále soutěžíme v tom, komu nejdříve praskne při nafukování balónek, která skupinka vydrží nejdéle do balónku foukat a udržet ho ve vzduchu a spoustu dalších. Když je zábava v plném proudu, máme se jít oblíct a jít ven. Sice Bety trochu blafuje, že teď půjdeme všichni sami do lesa na bojovku, ale než se začneme bát a děsit, ozvou se první rýny a celou oblohu osvětlí obrovský ohňostroj.
Dvou minutová show končí, ještě zapalujeme prskavky. Následuje novoroční přípitek v jídelně, protože venku se mezitím zase rozpršelo. Dáváme si novoroční předsevzetí, ťukáme si džusem, Janek počítá, kolik ťuknutí se ozve a přejeme si vše dobré do nového roku. Kéž by byl tak povedený, jako dnešní den.
Unaveni po náročném dnu, smýváme barvičky a zalízáme do postelí. Přání hezké noci už skoro nevnímáme.
Dobrou noc.
1.1. Den sedmý - novoroční
Ráno máme budíček až v devět. Venku stále prší, takže se rozcvička opět nekoná. Dopoledne probíhají dobrovolné přednášky. Alča dokončuje povídání o tom, jak se stát matematikem snadno a rychle. Jindra povídá o virech a Bety na žádost nadšených slečen vysvětluje, že želva krát želva je želva na druhou a taky že existují podezřelá čísla a že v mocnině nemusí být jen přirozené číslo, ale třeba i zlomek.
Během předobědní hry se docela zapotíme. Máme překládat z ostravštiny. Většinu vůbec netušíme. První část tedy z velké části tipujeme.
K obědu máme gulášovou polívku, takže se cpeme k prasknutí. Jako druhé je rýže a uho, čemu už se do žaludku příliš nechce.
Odpolední klid trávíme každý po svém. Někdo hraje černé historky, holky copánkují a povídají si holčičí záležitosti. Po odpoledním klidu ještě dohráváme druhou část předobědní hry. Nyní už máme pouze spojovat. Přesto, že vybíráme, jde nám to ztuha. Při říkání správných odpovědí nevěřícně vrtíme hlavou, ale jedno je jisté, v Ostravě a okolí se již bez větších problémů domluvíme.
Odpolední program je volitelný. Jelikož přijeli dva noví organizátoři pomoct na víkend, hned je využíváme. Nový Jindra má přednášku o karate, Juraj střílí v lese, Alča a Jitka pořádají procházku do nedalekých Horních Míseček. Po svačině se všichni scházíme v klubovně a začíná druhá část odpoledního programu. Je třeba rozdělit spoustu hexíků a karochů.
Přichází se rozloučit Jitka, která s námi již druhou část tábora nebude. Je nám to líto, ale nic s tím nejde dělat.
Večer se hrají šarády. Máme ve dvojici předvést všechno možné. Od zelené stonožky, přes krupicovou kaši až ke komornímu orchestru. Vše více či méně zvládáme. I když se nám nikomu nechce, orgové vyhlašují konec. Všichni se jdeme umýt, abychom stihli pohádku, kterou jako vždy čte Alča. A pak už jen zalézt do postele a spát.
Tímto se s vámi loučí Bety, psaní deníčku přebírá Jindra.
2. 1. Den osmý - šifrovací
Dnes měl rozcvičku Jindra, který nás spolu s Ivčou na víkend navštívil. Vyběhli jsme do kopce, tam jsme se rozcvičili a vrátili na duševní rozcvičku. Měli jsme z písmen SOEČTNPLOS poskládat co nejvíce co nejdelších slov. Následovala snídaně a logické úlohy, které se tentokrát trochu protáhly. Přednášku měla Bety (šifrování) a Jindra (host), který vyprávěl, jak funguje internet a počítačové sítě. Před obědem jsme si zahráli hru podávání lžíce. Seděli jsme ve družstvech za sebou na zemi, poslední vždy s lžící přeběhl na začátek řady, sedl si a lžíci předal dozadu. Takhle jsme se postupně posunovali až do cíle, který byl na hřišti na opačné straně penzionu. Po poledním klidu jsme vyrazili na blízkou loučku na které jsme si zahráli kradení vlajek. S přehledem vyhráli Geologové. Po svačině šifrovačka. Na různých stanovištích byly šifry, které jsme měli vyřešit. Tady se nám hodně hodily znalosti z ranní přednášky a také nápovědy. Přesto se nám luštění šifer protáhlo až do večera.
3. 1. Den devátý - výlet
Ráno nás Alča vytáhla na kopec, tam jsme se protáhli. Po cestě zpátky jsme běželi po fáborkách a skládali příklad z jednotlivých symbolů (čísel, plus, krát,...). Výsledek byl osm, ale vyšlo to málokomu. Přednáška o Hanibalovi byla venku a měl ji Martin. Nahoře v klubovně přenášel Juraj opět o počítačové bezpečnosti. Tentokrát nám povídal o spamu, hoaxech a dalších věcech. Pak jsme se sbalili a vyrazili na autobus, který nás zavezl do Jilemnice. Nejprve jsme v sedmičlenných týmech získávali od občanů města odpovědi na záludné otázky, pak jsme se přesunuli do zámeckého parku a řešili tam další hádanky a úkoly. Například jsme se měli společně v týmu naučit básničku a o mašince Žofince a pak jsme jí společně recitovali. Kolem sedmé jsme se dopravili zpět na chatu rovnou na večeři.
4. 1. Den desátý - stonací
Většina organizátorů už je nemocných. Jindra a Alča dopoledne prospali a objevili se až odpoledne, Juraj sice organizoval, ale dobře mu taky nebylo. Kvůli tomu byl trochu posunutý program, Bety měla dvoje logické úlohy a byl jen jeden blok přednášek (Martin - zbraně a Bety - funkce). Před obědem jsme dostali nevyplněný kalendář a seznam jmen a měli jsme vyplnit jména do správných dnů. Odpoledne jsme šifrovali. V týmech po čtyřech jsme se dohodli na nějakém způsobu šifrování a pak jsme si tímto způsobem posílali přes organizátory zprávy. Zároveň jsme zkoušeli vyluštit i zprávy ostatních týmů, jejichž způsob šifrování jsme samozřejmě neznali. Před večeří nám organizátoři oznámili, že příští den je "den naruby" a že budeme připravovat program my pro ně. Každý tým se měl upsat na papír k nějakému programu a připravit si ho. Večeřeli jsme venku. Pan kuchař nám nad ohněm uvařil guláš, na hřišti byly stoly a lavice. Přibližně v osm hodin přišel nějaký pán z horské služby a měl přednášku o tom jak se chovat v horách a čeho se vyvarovat.
5. 1. Den jedenáctý - Den naruby
Ráno nás vzbudil tým Apollo, který pro nás měl připravenou i rozcvičku. Proběhli jsme se nahoru na rozcestí a tam jsme se protáhli a rozcvičili. Na duševní rozcvičcesi měl vymyslel otázku každý (bylo 28 otázek), takže se trochu protáhla. Následovaly přednášky. První přednášku měli dohromady Adam a Patrik. Adam nám povídal o jachtingu a různých plachetnicích, Patrik pak o stíhačkách. Druhou přednášku měla Terka J., která nám popovídala o závodním lyžování, a pak přednášel Jáchym o želvách. Třetí přednášku měli Šimon a Zuzka, byla rovněž dělená. Šimon nám pověděl něco o nadpřirozených bytostech. Zuzka měla přednášku o kreslení. Nakonec přednášel Kachna o založení Římu. Předobědní hru měli Trni, řešili jsme úlohy vyvěšené na papírcích v okolí objektu. Po obědě se se svými hrami postupně vystřídaly všechny týmy. Hra Koumáků probíhala v klubovně. Na dvou stolech sražených u sebe byly přilepené čísla od jedné do pětadvaceti. Cílem týmu bylo co nejrychleji šáhnout na všechny čísla vždy pouze jednou, přičemž každý mohl používat pouze jednu ruku. Následovala hra Želvíků, při které jsme získávali papírky střežené domorodci poschovávané v lese. Tým Apollo vymyslel rovnou dvě hry. První byla honička na týmy, při druhé bylo úkolem připravit si nějakou pohádkovou scénku/divadlo. Nakonec vznikly celkem čtyři scénky, všechny se celkem povedly. Aktivita Blech byla celkem krátká - na hřišti byly vyvěšené otázky a za domem odpovědi. Cílem bylo otázky a odpovědi spárovat. Žirafy si připravily aktivitu, která pěkně potrápila naši paměť. AVP pak připravili zajímavou šifrovací hru. Pak už následovala večeře a konečně poslední hra - rychlokreslení v podání Trnů. Poslední událostí byla pohádka spojená s překvapením Alči a předáváním dárků Alče k narozeninám.
6. 1. Den dvanáctý - sportovní
Dneska vůbec nebyly přednášky. Rovnou po logických úlohách jsme vyrazili na louku, kde proběhl turnaj ve frisbee. Hrálo se v týmech po sedmi lidech, nejlépe to zvládli Botanici, kteří všechny své zápasy vyhráli. Ostatní týmy vždy jednou vyhrály a dvakrát prohrály. Vrátili jsme se rovnou na oběd. Po obědě jsme se rozdělili na poloviny. Jedna polovina byla v herně s Jindrou a Alčou. Alča, která hraje divadlo, si pro nás připravila spoustu zajímavých dramatických aktivit. Zkusili jsme si scénky bez použití slov nebo dabing naživo. Druhá polovina zatím hrála matfyzácké Člověče nezlob se a posílání zpráv přes špagátky. Po svačině jsme se vyměnili. Po večeři se z nás stali detektivové. Obcházeli jsme podezřelé a vyptávali se jich na alibi a na jejich vztah k zavražděné paní Novákové. Zde se nejdál dostal tým Apollo, který správně obvinil Veroniku - sekretářku a milenku pana Nováka.
7. 1. Den třináctý - zombíkovský
Dnes nás budil Juraj. Na rozcvičce jsme si zahráli Mrazíka (varianta hry Na babu). Přednášky měli Bety - Tvar Země, Martin - nanotechnologie, Juraj - komprimace dat a Jindra - molekuly. Před obědem jsme stavěli lidské pyramidy a stavěli se tak aby se v týmu dotýkalo země jen omezený počet nohou a rukou. Po obědě se rozdaly body za posledních několik dní, takže se mohutně dokreslovalo. Následovala hra, kde jsme vybarvovali obrázek a zjišťovali, co na obrázku je. Na obrázku byly čísla a každé číslo značilo jinou barvu. My jsme však dostali jen obyčejnou tužku, abychom to neměli tak jednoduché. Po svačině jsme si zahráli na zombíky. Večer byla hudební poznávačka.
8. 1. Další den - poslední celý
Měl dvakrát přednášku Jindra (fyzikální pokusy). Dvakrát, abychom se na ně mohli kouknout všichni. Proti němu byla Alča s korálkováním během první přednášky a Juraj s nějakou informatikou na druhou přednášku. Předobědní hra bylo kámen nůžky papír na týmy s běháním. Hned po obědě nás vzali organizátoři nahoru, kde jsme našly rozvěšené obálky s našimi jmény. Můžeme psát vzkazy ostatním a dávat je do příslušných obálek. Svoje obálky dostaneme v Praze při loučení. Od dvou hodin začal labyrint. Chodili jsme po otázkách, které byly schované po okolí. U otázky byly vždy čtyři odpovědi. Vždy jsme si zvolili jednu odpověď, o které jsme si mysleli, že je správná. U každé odpovědi byla i pozice další otázky. Nejrychlejší tým zvládl projít labyrintem za hodinu (prošli přes šest otázek), nejpomalejší to nestihl projít ani za dvě hodiny, kdy už se hra ukončila. Následovalo zachraňování broučků v lese. Po večeři bylo závěrečné vyhlášení (kdy získal v táborové hře nejvíce bodů) a čekaly nás zajímavé věci. Od Jitky jsme každý dostali sovičku, od ostatních tam byl pestrý výběr knížek, her, ručně dělaných šperků, plyšáků či jiných drobností. Den zakončil táborák.
9. 1. Den poslední - odjezd
Poslední mentální rozcvička, poslední snídaně a poslední logické úlohy. Pak už jen balení, psaní vzkazů, oběd, cesta k autobusu a jízda do Prahy. Velké loučení se slzama v očích, jedno velké společné objetí a sliby, že se všichni uvidíme zase za rok.