..v každém čase na správném místě..

Neděle 17.7.

6:00 zvoní budík, pomalu se probouzíme do nedělního rána, slunce sotva vychází a když se podíváme okolo, všude je spousta krabic, tašek, ruliček papíru a podivných věcí neznámého tvaru. Už je to konečně tady, den, na který se všichni těšíme od minulých prázdnin, den, kdy začíná tábor.

8:30 V plně naloženém autě odjíždí Juraj a Martin směr Krkonoše, aby pro nás všechno připravili a zařídili.

13:15 se všichni scházíme na Černém Mostě, kde nakládáme věci do autobusu, loučíme se s rodiči a vydáváme se směr hory, kde strávíme následujících čtrnáct dní. Co nás ale čeká, netušíme, orgové se tváři tajemně, prý se všechno včas dozvíme.

15:45 vystupujeme z autobusu, v místech, kde se zastavil čas. Není tu signál, jen hory, les a za penzionem se pasou krávy. Jdeme se ubytovat a hned potom na večeři. Když jsou žaludky plné, jdeme co nejdříve ven zahrát první hry, abychom se aspoň trochu poznali. Velká část účastníků by měla mít výhodu, že se zná z minulých let, avšak jak se ukazuje, paměť některých je děravější než ústa staré indiánky.
Postupně hrajeme ovoce, řazení na kládě, bombu a štít a mafiánskou honičku. Když už se slunce začíná schovávat za kopec, jsme nahnáni do chaty, všichni musíme do pyžam a pak už jen pohádka a zalézáme do peřin, zítra nás čeká náročný den.


Pondělí 18.7.

7:30 Chtějí nás vzbudit o půl osmé, ale tou dobou už je většina z nás stejně vzhůru. Po evoluční rozcvičce, kdy se mnozí z nás vyvinuli z kuřete v člověka, zodpovídáme několik záludných otázek od Bety na probrání mozkových závitů (třeba k čemu jsou krevní destičky). Pak už je snídaně, přednáška, svačina, a druhá přednáška.

11:30 Do oběda si ještě na hřišti stihneme zahrát buldoky. Je to trochu drsné, ale všichni ve zdraví přežili a skoro všechny ovečky jsou úspěšně sežrány.

14:00 Venku podle indicií zjišťujeme, kdo je s kým v týmu. Potom se vydáváme na louku, kde se snažíme zjistit cizí čísla na zádech a uchránit ty svá. Hra mezi balíky slámy připomíná souboj agentů.

16:15 Na hřišti a okolo něj jsou rozvěšené kousky rozstříhané mapy na orienťák. Ke každému kousku patří písmenko, a my máme určit, jak kousky patří, a přečíst text. Přitom s nalepenými částmi mapy nesmíme hýbat. Na to, že les na mapě vypadá všude stejně, se až divíme, že to do večeře někteří vážně dali dohromady.

19:00 V bývalé hasičárně hrajeme postřehovku, kdy určujeme, která věc a barva na obrázku chybí. Před večerní pohádkou na hřišti ještě hrajeme „Vyjmenuj všechny …“, kdy dáváme dohromady mušketýry, divy světa, nebo třeba týmy fotbalové ligy.


úterý 19.7.

1:00 na chodbě hraje nahlas hudba, někdo nás tahá z postelí, máme se rychle oblíct, čeká nás první noční hra. Na pyžama oblíkáme mikinu a tepláky a sbíháme ještě rozespalí dolů. Vydáváme se na nedalekou louku, kde hrajeme dva týmy proti dvěma pašeráckou bojovku. Plni dojmů se vracíme zpět, a i když se nám vůbec nechce spát, jsme nahnaní do postelí.

8:30 budíček je posunutý, fyzická rozcvička odpadá. Po přednášce z matematiky či informatiky nás čeká týmové počítání a hned po předobědní hře oběd. Následuje první rozdělování bodů a obsazování bludiště.

14:00 po odpoledním klidu je nachystaná stanovišťovka. U Juraje střílíme na prasata a jeleny, u Martina chodíme po slepu a hrajeme empatii, Adela má na starosti závod smrti, u Jany ukazujeme, jak jsme na tom se znalostmi zeměpisu a skládáme puzzlata a u Bety tancujeme na DDrku. Rovnou se přesunujeme na večeři.

19:00 venku má být hezky, jdeme tedy prozpěvovat k ohni. Za společnosti koukajících krav zazpíváme celý prozpěvník včetně Rolniček. Už je tma, když se odebíráme do postelí, proto už dnes není ani pohádka.


Středa 20.7.

7:30 Celou noc pršelo, ale to Martinovi nebrání, aby nás vyhnal na rozcvičku. Trénujeme slalom s míčem a naštěstí už přece jenom neprší. Mezi námi se najdou i někteří, kterým je míče líto, a ptají se, jestli do něj mají vážně kopat.

11:45 Před obědem se snažíme sestavit větu tak, aby šla slova v ní podle abecedy, a druhou jako slovní fotbal.

14:10 Přestalo pršet, a my dostáváme zapeklitý úkol. V týmech domlouváme signalizaci, jak si předat zprávu z kopce na kopec bez pokřikování na lesy (tak daleko by stejně nebylo slyšet). Bety nám říkala, že to bude dost daleko a budeme tááákhle malincí, nikoho ale nenapadlo, že to myslí vážně.
Myslela.
Je to tuhý boj, třeba abeceda sestavovaná pomocí těl dvou vysílajících není moc efektivní. Vysíláme jak o život, a netušíme, že přijímající nestíhají zapisovat. No, nakonec nás vysvobozuje další déšť a my se vracíme do chaty. Přesto se všem podařilo aspoň část zprávy předat.

16:30 Doplňujeme křížovku. Bylo by to v pohodě, chybí nám jen drobnost – propiska. Přesmyčky, které pak řešíme, jsou proti tomu úplně v pohodě.

18:00 Všude po chatě se objevují barevné lístečky s různými symboly. K čemu budou dobré, nikdo netuší, pro jistotu je (tedy někteří z nás) sbíráme.

19:05 V hasičárně hrajeme videostop. Ke krátkým různých filmů a seriálů má Juraj různé zákeřné otázky, jako třeba kolik svíček jsme v tom úseku mohli vidět, nebo jakou barvu deky má medvídek Pú.


čtvrtek 21.7.

7:30 Probouzíme se do deštivého rána, a proto je nám fyzická rozcvička odpuštěna. Přesouváme se tedy hned do jídelny na mentální, kterou dneska vede Adela. Po snídani nás čeká workshop. Můžeme se rozhodnout mezi pamětí a sebeobranou.

14:00 Po odpoledním klidu se rozdělujeme do týmu, každému je přiřazen jeden pokoj. Nyní si máme donést ony barevné lístečky, které jsou nám rozdávány a náhodně rozmisťovány již od včerejšího odpoledne. Konečně je nám zodpovězená otázka, co s nimi máme dělat. Někteří si jich nevšímali, jiní sbírali jak diví. Kdo na tom teď bude líp?
Celý tým dáváme dohromady naše úlovky, ti, co mají nejmíň lístečků, si vybírají barvu jako první.
Začíná vysvětlování pravidel, obchodování a první tým odchází do temné svatyně k vládci jeskyně.
Postupně se všechny týmy střídají. Musíme prohledat všechny tajemné skrýše hradu, vyrobit odlitek klíče, napsat důvody, proč, když je nekonečně mnoho hvězd, je mezi nimi na obloze pořád ještě spousta místa, a přijít na správný barevný kód otočného zámku. Některým z nás se daří úspěšně zabránit černokněžníkovi v získání poslední části lektvaru, někteří však jeho síle odolat nedokáží.

20:00 Po večeři se najednou ozve klepání na dveře a za nimi se objevuje Jitka jako vždy s plechem buchet, bábovkami a štrůdlem. Takové překvapení jsme nečekali. Nastává velké objímání a vítání. Naše milá vedoucí z minulých let, která letos nedostala dovolenou, se přijela aspoň na dva dny podívat.

20:30 Večerní program je upraven. Všechny týmy mají za úkol zahrát divadelní scénku, která charakterizuje jejich tým a Jitka má hádat, kdo je kdo. Veselé Opičky či Bláznivé Surikaty jsou ve značné výhodě oproti Grifům či Stínům Titánů, ale i tak se všichni náramně bavíme. Celí rozjaření hrajeme ještě několik drobných her. Pak už jen sprcha, převlečení do spacího úboru a další z pohádek na dobrou noc v podání Jany.


Pátek 22.7.

7:30 Budí nás Jitka, po fyzické a mentální zvířátkové rozcvičce mají jak Jitka, tak Bety dvojpřednášku. A aby nám nic neuniklo, zítra je prý budou mít znova, ať se můžeme protočit.

11:30 Není předobědní hra. Oběd je nějak brzo. Něco se chystá.
Rizoto jíme hůlkami a docela nám to i jde, i když to trvá trochu déle.

13:15 Orgové nás vysílají do deště šifrovat. Ještě, že máme ty pláštěnky a nepromokavé boty. Šifrovačka má 14 stanovišť, některé z nich naštěstí v chatě, kde průběžně svačíme koláče a bábovky, které Jitka dovezla. Ze šifer rozhodně nejlíp vypadá nápis Braillovým písmem na dně kyblíku plného zeleného slizu. Déšť se postupně mění na mírné poprchávání. Ne všichni stihli vyluštit všechny šifry, ale i tak přicházíme na opožděnou večeři s pocitem dobře odvedené práce.


sobota 23.7.

7:30 Ráno nás budí opět Jitka. Na rozcvičce hrajeme tři různé honičky. Následuje mentální, kdy máme napsat co nejvíce slov, která obsahují slabiku tr. Dopolední program je opět věnován přednáškám. Dneska jsou stejné workshopy jako včera. Druhá půlka se učí stavět Rubikovu kostku a proti tomu přednáší opět Jitka, abychom si ji a zároveň ona nás, užili co nejvíce.

11:45 Na předobědní hru přestává konečně pršet, proto se přemisťujeme na parkoviště, kde se skládáme na čáru, a začínají běhací piškvorky. Hrajeme postupně každý s každým a hned potom spěcháme na oběd.

14:00 Celý odpolední klid jsou orgové zavření v hasičárně. Něco se tam chystá a nikdo nám nechce říct co. Nedočkavě se stavíme do týmu před chatou a snažíme se pochopit pravidla dnešní celoodpolední hry – Jukeboxu.
Postupně plníme úkoly, za které dostáváme žetony, které je třeba následně vhodit do hrací skříně a vydedukovat, co kdy hraje a proč.
Během odpoledne tvoříme sněhuláka, skládáme oslavnou ódu na orgy, chystáme nápoj lásky, secvičujeme divadelní scénku na šílená témata jako „Adiabatický gradiet“ či „L’Hopitalovo pravidlo“. Celé odpoledne máme krásné počasí a všichni se náramně bavíme. Smutek ve tváři se objeví až ve chvíli, kdy se přijde rozloučit Jitka, která musí odjet zpět. Nastává velké loučení, spousta objímání, kamínky na památku.

19:30 Přesunujeme se k ohništi, kde Ondra exceluje při zapalování mokrého dřeva. Dneska máme na pláně opékání.

21:15 Najezení a vyčouzení se přesunujeme zpět do chaty. Rychlá sprcha, pohádka na dobrou noc.
Jen kdybychom tak věděli, že tímto dnešní dobrodružství zdaleka nekončí.

23:30 Hlasitá hudba, orgové pobíhající v čelovkách. V první chvíli nikdo netuší, co se děje. Až když nás tahají z postele se slovy „rychle ven, budete potřebovat jen baterky a teplé oblečení“, nám dochází, že je tady další noční bojovka.
První tým se vydává na cestu po fáborcích, kde jsou postupně rozmístěny cédéčka s indiciemi. Cesta vede chvíli po asfaltce a pak prudce zatáčí do strmého kopce vedoucího lesem. Škrábeme se nahoru, až se před námi objeví velká prostorná louka snad na nejvyšším kopci široko daleko.

Všichni zhasínáme a prohlížíme si hvězdy nad hlavou, toto běžně ve městě neuvidíme.

Po chvíli Martin tahá z batohu velké čtvercové obálky a každému týmu předává společně s fixy. Jedná se o lampióny štěstí. Každý tým si na vlastní lampión napíše přání a společně je pouštíme. Když i poslední svítící tečka na obloze zmizí, vydáváme se na cestu zpět. Sotva dojdeme, orgové nás posílají do postelí, i když se nám vůbec nechce a nejraději bychom si povídali až do rána.


Neděle 24.7.

8:30 Nejlepší na nočních hrách je, že se pak vstává později, a navíc není fyzická rozcvička. Přednáška je dnes jen jedna.

11:45 Před obědem vzpomínáme, kdo z vynálezců co vynalezl nebo vymyslel. Některé jsou jasné, třeba vynálezce dynamitu zná každý, ale kdo vymyslel třeba ruletu nebo papír, už tak jednoduché není.

14:00 Odpoledne jsme dostali za úkol vymyslet disciplínu nebo obor, ve kterém si myslíme, že jsme lepší, než účastníci ze soupeřících týmů. Pak jsme je vyzvali a oni ze svých řad vybrali soupeře. Soutěžili jsme od stání na jedné noze přes státy Ameriky a kreslení až po valčík.

16:30 Špatné zprávy. Bylo nám oznámeno, že k večeři dostaneme jen to, co si sami připravíme. Máme k dispozici 30 bodů, za které si můžeme od organizátorů vybrat suroviny. Večeře se vydařily, měli jsme kotlíkový guláš, Morseův chléb i sladký banánový dezert.


Pondělí 25.7.

7:30 Dnešní den začíná balonovou rozcvičkou, kterou vede Bety a ta je taky jediná, kdo se na ní naběhá a zpotí. Následuje rozcvička mentální a snídaně.

8:15 Přednášky se dneska nekonají, místo nich se bude soutěžit v počítání. Každý tým je rozdělen na starší a mladší a ve dvojicích společně vymýšlíme. Většina vše v pohodě zvládá, jaké je naše překvapení, když se další den při rozdělování bodů dozvídáme, že část příkladů byla z letošních státních maturit z matematiky.

11:30 Jako předobědní hru hrajeme stříhání a hutututu, kdy se vyřveme a dostatečně vydovádíme.

13:30 Po zkráceném odpoledním klidu se vydáváme do Horního Maršova, kde máme rozchod pro nakoupení suvenýrů a operaci Kramle. Postupně zjišťujeme informace o městečku, hledáme občana, který umí integrovat a dalších deset lidí, kteří nám mají nakreslit zvířátko.

17:00 Scházíme se s velitelem místních hasičů. Chvíli si povídáme venku o tom, co dělají, co máme dělat my, když hoří, odpovídá nám na spoustu otázek.
Potom se jdeme podívat do hasičské zbrojnice, prozkoumat šatnu, vyzkoušíme přilbu a jdeme ven, abychom si prohlédli obě hasičská auta, zkusili, jaké je to mít kyslíkovou bombu na zádech, prohlídneme si, jak vypadá hasič v plné zbroji, co vše musí mít a co mu nesmí chybět. Na konci exkurze si vyzkoušíme, jaké je to stříkat z hadice a když už je okolí dostatečně mokré, poděkujeme, rozloučíme se a vydáváme se zpět domů.

20:00 Hned po příchodu na nás čeká teplá večeře a hned po ní se dovídáme, že zítra bude den naruby a máme si všichni připravit program. Pouštíme se do příprav, musíme pospíchat, už je skoro večerka. Zalízáme do postelí a jdeme spát, zítra nás čeká náročnější den, než jsme zvyklí.


Úterý 26.7.

7:30 Dnes to tady řídíme my. Grifové budí organizátory i ostatní týmy a jde se ven na zoologickou rozcvičku. Pak se ještě hraje vybíjená. Martin hází míč do potoka, ale kousek po proudu jej přece jen ještě stíhá vylovit.

8:00 Mentální rozcvička se trochu protahuje, protože každý z nás má připravenou jednu otázku.

8:50 První přednášku mají na starosti Opičky, které nám v hasičárně na projektoru prezentují své fotky, nafocené na táboře.
Pak nám Honza chce vykládat strategii zahájení šachových partií, ale protože ne všichni umíme šachy hrát, vrací se i k pravidlům, jak fungují šachové hodiny, a dalším věcem. Dozvídáme se i o různých taktikách při turnaji, třeba jak ho jednou soupeř rozptyloval smajlíkem, kterého namaloval na pěšáka.

9:50 Terka nám vysvětluje rozdíly mezi parašutismem, paraglidingem a rogalem. Její brácha to dělá závodně, táta rekreačně, a Terka se už evidentně těší na patnácté narozeniny, aby si mohla udělat piloťák.
Jáchym nám vykládá o hadronech, leptonech a kvarcích. Jsme rádi, když přechází k přece jenom srozumitelnější části přednášky o vzniku a vývoji hvězd. O černých dírách jsme už přece jen někdy slyšeli.
Po něm se nám Fifik pokouší osvětlit rozdíly mezi těšínským nářečím, polštinou a češtinou.

11:50 Ovečky nám oznamují, že na sebe máme navléct co nejvíc oblečení s dlouhým rukávem a nohavicemi. Jsme všichni jak Budulínci, ale venku ho máme zase (částečně) sundat a v týmech uvázat co nejdelšího hada. Na délku vyhrává tým orgů Dršťkový Havran Masového Kašpárka. Aby taky ne, mají delší ruce i nohy.

13:30 Dnes je kratší polední klid, aby se všechen program stihnul. Začínáme šifrou od Grifů. Je docela těžká, ale po nápovědě si s tím někteří z nás přece jen poradí.
Následuje scrabble od Surikat, který máme rychle hotový, takže nás Surikaty ještě učí hru na Lumíky. Chytlavý popěvek „Lumi lumi lůůůmííí“ se vryje do hlavy tak, že se ho ještě pěkných pár dní těžko zbavuje.

15:30 Jdeme si pro šátky a cestou i pro svačinu. Ovečky po nás chtějí, abychom se poslepu našli, a pak tvořili různá sousoší, od hada až po skluzavku.
Opičky pak pořádají turnaj ve frisbee, který ale nestihneme dokončit, protože nás déšť zahání do chaty.
Řacháci nám dávají doplňovačku. Abychom do doplňovačky mohli doplnit slovo, musíme nejdřív od nich získat otázku. Tu získáme, pokud jim zodpovíme jinou otázku. Je to fajn, ale trochu zdlouhavé, takže do večeře to někteří z nás nestíhají.

19:00 Po večeři hrajeme divadlo, do scének vkládáme věty, které nám Spidervepři losují. Pak se přesunujeme ven, kde fungujeme jako figurky v dámě. Partie se nedohrává, protože nedisciplinované figurky se dávají do tance.

21:30 Čteme pohádku, ukládáme děti i organizátory do postelí a jdeme spát.


Středa 27.7.

7:30 Ráno nás budí Juraj a vyhání nás na rozcvičku, kde se dneska hrají veverčí ocásky. Místo mentální rozcvičky vyplňujeme každý dotazník, jak se nám líbil Den naruby, leč někteří nejspíše ještě stále nejsou úplně bdělí, jelikož skoro třetina dotazníků je vyplněná chybně. Nastává tedy druhé kolo - opravy.

9:00 Přednášky má dneska Adela, Martin a Juraj. Předobědní hra je běhací dáma. I když máme nohy rychlé, přemýšlení v běhu trochu pokulhává, proto pro nezávislého pozorovatele je naše hra neskutečně zmatená. Výhra je v podstatě naprosto náhodná.

12:15 K dnešnímu obědu máme buchtičky s krémem, proto se cpeme k prasknutí. Během odpoledního klidu voláme domů, hrajeme scénky za došlé dopisy a vůbec se dobře bavíme. Na konci klidu je nám oznámeno, že se máme sbalit a být za 10 minut dole s oblečením, pitím a botama do tělocvičny.

14:15 Vydáváme se směrem do Horního Maršova, kde máme na dnešní odpoledne pronajatou tělocvičnu. První část věnujeme hraní basketu, následuje velký týmový turnaj ve fotbale, kde je zlatým hřebem hra vítězného týmu s týmem orgů. Nakonec se ale proti vedoucím vystřídají postupně týmy všechny, protože takovou zábavu si nemůže nikdo nechat ujít. Po turnaji máme již volnou zábavu. Někdo šplhá na laně, někteří se houpají na kruzích, někdo hraje basket a jiní zase střílí na bránu.

18:00 Odcházíme zpět, jelikož prší, nasazujeme pláštěnky a míříme vstříc večeři.

20:00 Večerní program po posunuté večeři je již jen krátký. Hrajeme hlavolamy. A pak už jen pohádka a spát. Dobrou noc.


Čtvrtek 28.7.

7:30 Po náročném dni se nám nikomu nechce vstávat. Ale už na nás čeká další, a byla by škoda ho prospat, takže se přece jen hrabeme na rozcvičku.

11:30 Děláme uzly na laně. Abychom to neměli tak jednoduché, celý tým se ho musí držet a při vázání nesmí pustit.

14:05 Jako detektivové jsme přivoláni k vraždě. Dozvídáme se, že v jídelně byl nalezen majitelem penzionu (Martinem) mrtvý host a naším úkolem je vypátrat vraha a objasnit jeho motiv. Obcházíme majitele penzionu, Terku, která je číšnicí v pracovní neschopnosti, spisovatele Juraje, i recepční Bety, kuchařku Janu a uklízečku Adelu. Vyptáváme se a pátráme. Podezřelí se nemůžou kolikrát shodnout ani na tom, co bylo včera k večeři, ale nakonec většina z nás úspěšně odhaluje pachatele i motiv vraždy.

19:00 Vyrážíme ven, a soutěžíme ve foukání pingpongových míčků po stolech pokrytých baličákem. Foukáme jako o život, až z toho někteří z nás raději odstupují, aby jim nebylo zle.

0:00 Orgové nás vytahují ven s tím, že nás navštívili Einstein a Schrödinger, ale bohužel nemají čas nám udělat přednášku jindy než teď. Jdeme do hasičárny, kde nás oba dotyční. Vypadají dost šíleně, takže nás snad už ani nepřekvapuje, že se oba do svých přednášek pouštějí současně. Odvození vzorce E = mc2 i kvantování energie u lineárního harmonického oscilátoru absolvujeme během asi 15 minut. Na závěr nám k vyplnění dávají ještě dotazník, aby si ověřili, jak pozorně jsme je sledovali.


Pátek 29.7.

8:30 Po noční hře vstáváme později. Pomalu se přesunujeme do jídelny na mentální rozcvičku a snídani. Přednášky jsou dneska jen dvě, přednáší Adel a Janča.

11:30 Sotva přednášky skončí, jdeme vybít přebytek energie ven. Čeká nás hutututu, torpéda a nakonec soutěž v tom, který tým dokáže nejhlasitěji křičet, ječet a vůbec dělat hluk. Ať se snažíme sebe více, těžko se dá říct, který tým je lepší. Dáváme si tedy poslední kolo všichni najednou.

14:00 Po odpoledním klidu se balíme a jdeme na celé odpoledne na louku, která je docela daleko a v kopcích, lež je jediná rovná bez krav široko daleko. Zde začínáme svačinou a hned na to vybíráme, kdo z týmu bude kuřátko, kdo chytač a kdo nosič. Hra se nám natolik líbí, že hrajeme hned několik kol, abychom se všichni vystřídali. Jaké je však naše překvapení, když se nenápadně zapojují i orgové a pouští se s vervou do kradení pípajících stvoření. Když je jasné, že tato hra bude mít jen těžko vítěze, jdeme si odpočinout a postupně se ve dvojicích střídáme na azimuťáku. Martin nezapomene podotknout, že letos je to výrazně lepší než před dvěma lety, kdy se někteří nebezpečně ztratili na deseti sto metrech čtverečních.
Kdo není na azimuťáku, hraje frisbee nebo si jen tak pinká.

17:50 Pomalu se začíná blížit čas odchodu na večeři, proto balíme a pro zájemce je zorganizovaný výlet do Polska. Focení před zábranou a tabulí je zpestřeno útokem vos, který naštěstí odnáší jen dva stateční bojovníci lehkým otokem.

19:15 Scházíme se všichni venku, abychom si zahráli na drbny. První si přečte text a postupně putuje od jednoho člena týmu k dalšímu a dalšímu. Překvapivě hodně toho ví i poslední, který vyplní dotazník. A pak už jsme všichni nahnáni do hasičárny a zbytek večera hrajeme kufr. Tým napovídá, jeden hádá. Když uhádneme i jedno z posledních slov, kterým je "vysokohorská přirážka", odebíráme se do chaty, kde za chvíli začíná pohádka, ale to už musíme být všichni převlečení do pyžama, abychom jen potom vklouzli do postelí a počkali, než Bety přijde dát dobrou noc.


Sobota 30.7.

8:30 Dnes je rozdělování bodů už před přednáškami. Body to jsou pravděpodobně poslední, takže poslední týmy si pořizují spojovací materiál na stavbu rakety.

11:40 Přednášky se dneska trochu protáhly, takže jsme vynechali předobědní hru. Máme aspoň času se pustit do výroby anebo dokončování raket, podle toho, kolik z ní kdo má hotové.

14:00 Vyrážíme ven a přetahujeme se o lano. Nejdřív všechny čtyři týmy do čtverce, potom vždy dva a dva proti sobě. Reklamaci, že na jedné, míň blátivé a víc travnaté, straně je lepší terén, testujeme prohozením stran. Reklamace je potvrzena a uznána, kluzká tráva je opravdu lepší než kluzká hlína. Na závěr se ještě jednotlivé týmy přetahují s orgy, děti vítězí jasně 3:1.

14:30 Mrholení přechází v déšť a my mizíme pod střechu do hasičárny. V kroužku se posunujeme po židlích a lavicích, pokud je tažena barva karty, kterou máme v ruce. Lavice i zasednutí účastníci úspěšně přežívají ve zdraví, a protože zase prší míň, vracíme se na hřiště. Hrajeme chodicí člověče. To je jako běhací člověče, akorát se neběhá, ale chodí. Běhací člověče je jako normální člověče, akorát se lidi v týmu střídají, vždycky doběhnou ke hře, hodí, posunou figurku, vrátí se zpět k týmu a běží další.

17:15 Poslední hra, kterou si na táboře zahrajeme je stejná, jako byla první – buldoci. Poslední čisté oblečení dostává zabrat, ale to nikomu nevadí, už ho nebudeme potřebovat.

17:45 Prezentujeme své rakety. Jedna je hezčí než druhá, a navíc mají zajímavé vychytávky – třeba konfety při vypuštění nouzového modulu.

18:15 Večeře. K večeři je jen polívka. Co to? Došly zásoby? To budeme poslední večer o hladu?

18:30 Sraz v hasičárně. Jsou tam přichystané lupínky, tyčky, sušenky, ovocný salát a vůbec všechno možné. O hladu nejsme, naopak jsme všichni pěkně přecpaní.

19:45 Scházíme se v jídelně, abychom zjistili výsledky obou celotáborovek. Rakety byly těsné, bludiště ještě víc. O celkovém vítězi musel rozhodnout až los. Vybíráme si ceny, velké oblibě se těší hlavně pokladničky v podobě červených plastových prasátek. Bety se chytá za hlavu, co že to máme za vkus.

21:00 Protože plánovaný táborák by v dešti v pláštěnkách za moc nestál, paní kuchařka nám buřty upekla aspoň v troubě. Moc se jich už do nás nevejde, hlavně aby nám nebylo zle.

21:30 Nahoře jsou rozvěšeny obálky s našimi jmény. Komu chceme, můžeme napsat vzkaz, aby se mu na tábor doma dobře vzpomínalo. Večerka je posunutá na jedenáct, takže píšeme a povídáme si, protože zítra už na sebe moc času mít nebudeme.


Neděle 31.7.

8:30 Probouzíme se do smutného rána. Dnešek je poslední den letošního tábora. Fyzická rozcvička se již nekoná, na mentální píšeme, co se nám líbilo a nelíbilo a vzpomínáme, která hra byla nejlepší. Po poslední společné snídani nás čeká už jen balení, uklízení, psaní vzkazů do obálek a trávení posledních společných chvil.

12:15 Poslední společný oběd

13:30 Skládání batožin a kufrů do autobusu, loučení a cesta zpět do Prahy, kde se na nás již těší naši rodiče.

16:00 Poslední společné objetí, loučení, mávání a sliby, že se příští rok zase všichni sejdeme, abychom pokračovali v dalších dobrodružstvích plných nezapomenutelných zážitků a velkých přátelství.

Nevím jak vy, ale já se už nemůžu dočkat...



Bety & Martin