Deníček tábor LO 2013
Sobota 13.7.Mnozí z nás nemůžou dospat, dneska přece začíná tábor, na který se řada z nás těší již od minulého léta.
Scházíme se na stejném místě, jak jsme se loni loučili. Jásáme a vítáme se s každým nově příchozím. Autobus právě přijíždí, jsme všichni, takže odjíždíme ještě dříve, než jsme měli původně v plánu. Máváme rodičům a míříme do Krkonoš, kde na nás čeká spousta nových zážitků a nezapomenutelných chvílí.
Cesta se nám zdá nekonečná, i když orgové říkají, že už tam za chvíli budeme, věříme jim až tehdy, kdy se autobus stáčí na příkrou horskou cestu a všude vidíme jen les a výhled na hory.
Vylézáme z busu, bereme si zavazadla a rozdělujeme se do skupinek, jak spolu budeme na pokojích. Pak nás čeká večeře a první společný program. Právě se dovídáme základní informace a pravidla, která na táboře platí a je třeba je dodržovat. Pak se už každý představí, a abychom se lépe poznali, snažíme se s každým vymyslet jednu věc, kterou máme společnou.
Poslední aktivitou je hra - můžete si poskládat libovolné týmy, orgové však mají několik podmínek. Je to namáhavější, než se na první pohled zdálo. Bodů je celkem 23, mezi nimi i takové, že spolu v týmu nebudou nikdy sourozenci, že ti dva, kteří slaví narozeniny den po sobě, spolu v týmu také nebudou, nebo třeba slečna, která bydlí nejdále od Prahy, bude v týmu s člověkem, který má přezdívku jako postavička ze seriálu Simpsonovi. Pak si už jen vymýšlíme názvy a studujeme pravidla k celotáborovým hrám.
V malých týmech budeme tvořit křížovku, ve velkých cestovat po Africe.
Protože je již půl desáté, čeká nás jen rychlá očista a pohádka. Večerka a spánek.
Neděle 14.7.
Když se ozvou první tóny budíčku, mnozí z nás jsou již vzhůru. Martinovi kupodivu nedá ani velkou práci dostat nás z postelí. Jdeme na hřiště, kde tvoříme housenky a hrajeme s nimi na honěnou. Mentální rozcvičku máme v klubovně a pak již rychle na snídani, kde nás čekají párky nebo chleba s marmeládou, na co má kdo chuť.
Logické úlohy, při nichž se učíme, jak řešit kostkové úlohy, dneska vede Luci. Následuje matematická přednáška venku, kterou Bety většinu odrovná, jen malý Matěj se tváří spokojeně. Proti Bety má přednášku Martin o počasí. Rychlá svačina a další blok přednášek.
Čeká nás předobědní hra. Všichni netrpělivě vyčkávají, jaká bude. Až to Svobík začne sondovat - budou Buldoci? Prosím, prosím, Buldoky. Orgové se jen usmívají a připomínka, že všichni si vezmou trhací oblečení a sundají vše ostré a brýle, se už ztrácí v jásotu.
Ovečky jsou letos nějaké rychlé a mrštné, buldokům trvá docela dlouho, než je všechny pochytají. Hrajeme ještě druhé kolo, když je chycen i buldok Martin, zkonstatujeme, že v nejlepším je třeba přestat a odebíráme se všichni celí pomačkaní a zelení o trávy na oběd.
Polední klid trávíme telefonováním domů, hraním deskovek a povídáním. Orgové se mezi tím odebírají pryč a zůstává s námi jen Ondra, aby dával pozor, abychom nezbořili chatu.
Úderem druhé se obouváme do pevných bot a jdeme do lesa, jsou nám vysvětlena pravidla Broučků a lepíme si hlavičky a ocásky na hrací plány. Celí nedočkaví se vrháme na malé kartičky s částmi tělíček, které přenášíme na hrací plán, kde z nich stavíme příšerky. Jedinou podmínkou ale je, že tělíčka jsou velmi háklivá na dotek rukou, takže jediná možnost transportu je pouze pomocí pusy. Běháme, sbíráme, smějeme se. Broučci nám padají do jehličí, takže krom brouka, máme v puse i spoustu jiných přírodnin. Asi po hodině začínají vypadat plány plně. Ještě upravujeme, přesunujeme, aby broučci byli správně napojeni. Každý má stejné nožičky, správné strukturované přechody na těle a vůbec vypadají báječně.
Z lesa jsme vyhnáni do chaty, abychom se nasvačili a hlavně napili. Hned potom jdeme na hřiště, kde nám Bety rozdá týmové šátky, abychom si je podepsali a mohli je používat během tábora na rozlišování velkých týmů. Následují roboti, kdy se v týmu domlouváme, kdo bude navigátor a jak bude své robůtky ovládat. Hrajeme několik kol, kdy každé další je náročnější. Poslední level je takový, že všichni navigátoři používají na ovládání stejný signál a to pouze hlásku G. Nic těžšího už orgy nenapadá, tak jdeme večeřet.
Pán nám nakládá rizoto a Juraj bere příbory - a jak to jako budeme jíst? S úsměvem jsou nám předány čínské hůlky a začíná boj. U některých rizoto vyhrává jedna nula, někteří ho bravurně porážejí.
Chvilka pauzy, aby nám večeře slehla, a čeká nás další hra. Tentokrát se přemisťujeme na New Yorskou burzu. Každý tým má své lístečky a je třeba vyhledat nejlepší kurs a prodat je za co nejvíce bodů. Běháme, vyměňujeme, až se začne blížit tma.
Jsme nahnáni do chaty, rychle umýt a do pyžam. Rychle rozdělíme body do malých týmů, doplníme písmenka do křížovky a na Afriku už není čas, ta počká do zítra. Rychle spát, už tak je spousta hodin. Dobrou noc.
Nespíme ale dlouho, je půlnoc a chatou se rozléhá znělka na noční bojovku. Mission impossible řve na celé kolo a my se soukáme z postelí. Pyžamo si nechte, oblečení natáhněte na to, nezapomeňte ponožky a bundu, baterku do ruky a rychle ven. Celí rozespalí se vydáváme na nedalekou louku, kde nás čekají hrací plány hry AZ kvíz.
Pondělí 15. 7.
Dnes se budíček ozývá trošku později než obvykle. Máme povoleno přispat si o nějakou půlhodinku, protože jsme lehce znaveni z včerejšího nočního programu. Tedy to, že jsme lehce znaveni si myslí spíš orgové. My jsme totiž znovu připraveni na další den, který bude jistě pln dalších dobrodružství a zážitků.
Kvůli noční bojovce tedy dnes máme jen mentální rozcvičku, se kterou nás otázkami jako například v kolika pokojích vlastně bydlíme, přivítá Ondra.
Následuje snídaně, na které na nás již čekaly rohlíky s máslem a marmeládou.
Po snídani máme logické úlohy také s Ondrou. V těchto jsme se podívali na kloub různému doplňování obrazců do neúplných obrázků. Tohle nám šlo podle Ondry na výbornou. Rychle se nasvačíme, dnes máme jogurt. Následuje jen jedno kolo přednášek, a to Skauting a Počítačová bezpečnost.
Poté se vydáváme na předobědní hru, která dnes nese název Slovní fotbal z věcí. Našim úkolem si je vzít s sebou na hřiště jednu věc, která by se nám mohla hodit a následuje samotná hra. Princip spočívá v tom, že musíme do řady za sebou poskládat co nejvíce věcí, které splňují požadavky již zmíněné hry Slovní fotbal. Každá další věc musí začínat písmenem, na které končila věc právě před touto umisťovanou věcí. Nejprve moc nevíme, ale záhy se opravdu rozjedeme. Nejlepší z týmů má něco kolem dvaceti věcí za sebou, což určitě stojí za pochvalu. Posléze se hned vydáváme na všemi již očekávaný oběd. Následuje odpolední klid trávený již tradičním telefonátem domů a slastným odpočinkem s plným bříškem.
Odpolední program začíná kolem 14. hodiny a dnes je v plánu kooperativní cvičení. Tedy cvičení, které má nás, děti, prověřit po týmové stránce. Stanoviště jako Tvoření písmen a uzlů za pomoci jediného lana, Magický koberec, Lidské pyramidy a Písmenka jsme absolvovali po sedmicích. Tento program nám zabral celé odpoledne, tudíž jsme na jednom ze stanovišť od orga obdrželi svačiny v podobě Horalek. Po tomto vydařeném cvičení se šlo na večeři, na které jsme se posilnili kuřetem s bramborami.
Po večeři následovala hra jménem Tužka, v níž jsme obdrželi čtverečkový papír, na kterém byly v každém čtverečku různé písmenka, čísla nebo diakritické znaménka. V terénu jsme ke každému písmenku, číslici či diakritice našli patřičnou barvu, kterou se mělo dané políčko vybarvit. Měli jsme použít barvy jako červená, modrá, růžová či zelená. Potíž byla v tom, že my jsme měli jen šedou, obyčejnou tužku. Každý si s tímto malým handicapem poradil po svém a snažil se papír vybarvit stůj co stůj. Některým se dařilo, některým ne, ale s jistotou můžeme říct, že nám to zabralo opravdu hodně času. Nakonec orgové naše snažení ukončili s tím, že by tu některé týmy, které byly dvoučlenné, zůstaly s jistotou až do rána. Nejhezčí obrázek, který by na tomto papíře poznal i slepý, byl od Norrory a Jardy. Tajenkou bylo prase, které přežvykovalo trávu. V již jmenovaném týmu vypadalo jako živé. Po tomto programu jsme se vydali do chaty, provedli očistu a šli na kutě. Některým se moc nechtělo, ale vždyť zítra je taky den!
Úterý 16.7.
Dnes jsme vstali již jako obvykle a vydali se na fyzickou rozcvičku s Luci. Lehce jsme se proběhli a zahráli si Evoluci. Poté jsme se vydali zpět do chaty a zahájili rozcvičku mentální, také v podání Luci.
Následovala snídaně a Logické úlohy. Poté jsme se vrhli na přednášky. Dnes byly přednášky dvouhodinové. Juraj nám pověděl něco o sebeobraně a taky nám ukázal zajímavé situace. Například co dělat když vás někdo napadne s nožem. Proti Jurajovi přednášela Luci. Tam měla poměrně těžký úkol. Připravovala nás na nadcházející šifrovačku. V této přednášce nás seznámila s historií šifrování, s různými šifrovacími hrami atd. V půli jsme se nasvačili a pokračovali jsme opět u stejných přednášejících. Po přednáškách následovala předobědní hra, což dnes bylo počítání v rychlém tempu. Martin nám nahrál příklad, a na nás bylo, abychom ho bez pomůcek dokázali vypočítat. Poté jsme se už honem honem hnali na oběd. Následuje polední klid s normálním průběhem. Ahoj mamí, poslouchej, co jsme dnes dělali...
Odpoledne je na programu turnaj ve Frisbee. Jsme nachystáni v sedmicích a jde se na to. Juraj s Ondrou nám dělají rozhodčí a my se postupně každý s každým pouštíme do hry. Také se nám velmi často stane, že nám Frisbee zaletí někam, kam by asi nemělo, ale vždy se najde někdo, kdo pro něj do těch vysokých kopřiv zajde. Všichni se snaží, aby se dostali do velkého finále, kde se utkají s pěticí orgů. Do finále se nakonec probojuje červený tým, který s orgy zahraje vyrovnaný zápas. Orgové však nakonec vítězí. Mezi týmy však vítězí červení. Po turnaji jsme dosti přehřátí, jelikož jsme stále pobíhali na sluníčku. Každý tým obdrží jednu 2l PET lahvi. Úkol je jasný. Co nejvíce postříkat ostatní členy tábora. Tato akce končí celkem brzy, protože již nemáme žádnou vodu. Vracíme se tedy na chatu a převlékáme se do suchého. Vracíme se na hřiště teď už s jiným plánem. Od orgů obdržíme papíry s úryvky a otázkami k některým známějším písničkám a naším úkolem je doplnit dané otázky.
Následuje večeře a večerní program. Tentokrát se stáváme foťáky a fotografy. Fotograf má za úkol nafotit sérii fotek, ze kterých by foťák dokázal sestavit alespoň trochu odpovídající příběh toho, co se mu fotograf snažil sdělit. Někteří mají opravdu dosti šílené nápady, které spotřebují snad celou paměťovou kartu. Jsou ale taky tací, kterým stačí jen pár fotek ke spokojenosti. Je dofoceno a jde se spát. Už se těšíme na další den.
Středa 17.7.
Přesně o půl osmé začínají znít první tóny (pro nás už dobře známého) budíčku. Juraj nás rychle žene ven s tím, že si s sebou máme vzít šátek. Ti zkušenější už tuší, co se bude dít. Máme za úkol se přeměnit na veverky a chránit si naše ocásky z šátků před ostatními, kteří se snaží nám ohony utrhnout. Když se pořádně vydovádíme, je nám dovoleno se opět přeměnit v lidi a jít na snídani.
Při logických úlohách se naučíme řešit žebříkové úlohy a pak se opět dělíme na dvě skupinky. Ti, kteří bojovali u Juraje, si jdou zašifrovat k Luci a naopak. Když už jsou obě skupinky poučené o tom, jak se zachovat při napadení i o tom, jak zašifrovat zprávu tak, aby ji žádný nezasvěcený člověk nemohl přečíst, přesouváme se na hřiště, kde už na nás čeká předobědní hra. Nejprve netušíme, co po nás budou chtít orgové tentokrát, protože vidíme pouze čtyři kyblíky a čtyři lahve s různě barevnou vodou. Úkol je prostý. Dopravit co nejvíc vody z lahví do kýblů. Problém je v tom, že smíme použít pouze části svého těla. Po chvíli dohadování si všechny týmy vyberou stejnou taktiku - přenášení vody pusou. Všem se nám daří a tak se po chvíli už můžeme všichni vydat na oběd.
Během odpolední hry jsme povoláni na místo činu. Dozvídáme se pouze pár informací o zavražděném boháči Františkovi Schtraussovi a je na nás, abychom celý případ vyřešili. Postupně si jdeme popovídat s paní na úklid v domě pana Františka, s jeho starším a mladším synem, s manželkou mladšího syna a později i s barmanem v lokále, do kterého pan Schtrauss rád chodil. Případ je složitý, ale my se dozvídáme nové a nové věci, které nám při řešení pomůžou. Když v půlce hry dostaneme informaci, že byl zabit nadměrnou dávkou Amiohexalu, naše kroky směřují do lékárny, kterou shodou okolností vlastní manželka mladšího syna pana Františka, Markéta. Nejprve vše vypadá v pořádku, ale po chvíli jsme mohli zjistit, že paní Markéta není tak milá a přívětivá, jak se zdá. Petra Schtrausse, syna pana Františka, si totiž vzala pouze pro peníze, které má natolik ráda, že by kvůli nim zabila i otce svého manžela. Jednoho večera totiž slyšela v baru hádku pana Františka a jeho staršího syna, Josefa, ohledně peněz. Řekla si, že když spáchá vraždu tak, aby vina padla na staršího syna, tak její manžel (a tudíž i ona) získá všechny jeho peníze. Žádný tým ale Markétin plán neprokoukl a zatkli nevinného Josefa.
Po večeři nás organizátoři ženou na hřiště. Dostáváme příležitost udělat věc, kterou nám normálně zakazují - řvaní z plných plic. Jenže tentokrát na body. Když už jsme vyplašili i posledního brouka z oblasti dvou kilometrů, postavili jsme se na všechny čtyři tlapky a zahráli si honičku ve zvířecí podobě. Nejprve jsme se přeměnili v kraby, ale nezapomněli jsme ani na čápy či hady. Při západu slunce běžíme do chaty, abychom stihli očistu a pohádku na dobrou noc.
Čtvrtek 18.7.
Dneska nás budí Ondra a taky má s námi ranní rozcvičku. Netrvá to dlouho a vyběhaní a aspoň trochu probuzení se přesunujeme na mentální rozcvičku, kde se nás Bety ptá na všemožné záludné otázky. Kdy vznikla Česká republika, kolik roků má nejstarší a nejmladší účastník nebo jak se jmenoval řezník z večerníčku Jája a Pája. Pak se vydáváme na snídani.
Po snídani nám Ondra vysvětluje, jak spočítat, kolik silnic spojuje města, když jsou propojené každé s každým, kolik zápasů se odehraje v basketbalové lize, nebo kolik úhlopříček má třeba osmadvacetiúhelník. Na přednáškách nám Juraj vysvětluje zásady počítačové bezpečnosti, zatímco druhá půlka se prý s Martinem učila počítat v dvojkové soustavě a dalších podobných. Po svačině nám pak Ondra vypráví o sportu, zatímco druhé půlce Bety ukazuje jak změřit Pí.
Předobědní hra dnes není, jde se rovnou na oběd. Stejně jako byl dřív oběd, končí dřív i odpolední klid a s pitím, batůžky, pláštěnkami, tužkou, papírem a pomůckami vyrážíme na šifrovačku. Ze začátku nám to fakt jde, neuplyne ani hodina a jsme na páté šifře. Pak to začíná být těžší, ale nakonec si se vším poradíme (a nebo dostaneme řešení) a vracíme se do chaty. Před večeří ještě hrajeme Hutututu, kde si Martin udělal něco s kolenem.
Po večeři se pokoušíme sestavit věty podle zadaných slovních druhů, které mají obsahovat. Mezitím se vrací Martin od doktora s berlemi a úsměvem na tváři, prý že to nic hrozného nebude. My si ještě zahrajeme sloníky a jdeme spát.
Pátek 19.7.
Ráno nás budí opět Ondra, hudba se nese chodbou a my vybíháme na rozcvičku. Protaženi pokračujeme, jak je dobrým zvykem, na mentální rozcvičku a snídani. Vzhledem k tomu, že své věci necháváme úplně všude a orgové z toho již začínají obstojně šílet, rozhodují se uspořádat dražbu všech najitých věcí. Je toho pořádná hromada, takže poslední majitel si odnáší své zapomenuté a ztracené věci v době, kdy mají končit první přednášky. Nezbývá než udělat jen jednu sérii. Přednáší Ondra o světových záhadách a proti němu Martin o vesmíru. Zvedá se vlna nevole, že bychom chtěli jít téměř všichni na oboje, takže se rozhodne, že se rozdělíme na půl a zítra se přednášky budou opakovat.
Sotva skončí přednáška, jsme vyzváni, abychom si odložili všechny věci, vzali si běhací obuv a seřadili se v malých týmech na hřišti. Každý tým dostává dva kýble plné vody a jednu petku. Naším úkolem je flašku naplnit a doběhnout s ní na určené místo, kde je zaznamenáno, kolik jsme vody donesli. Zadání vypadá jednoduše, jaké je však naše zděšení, když zjistíme, že v petce jsou udělané díry a voda teče všemi směry. Než ji přeneseme, jsme všichni mokří. Vody moc nezůstalo, tak se střídáme a opakujeme pokusy, dokud nám ještě nějaká voda zbývá. Je teplo, tak nám ani moc nevadí, že jsme mokří, přesto nás orgové ženou do chaty, abychom se převlíkli do suchého a alou na oběd.
Během poledního klidu voláme domů a blbneme. Když se ve dvě rozezní hudba, značící odpolední program, máme si vzít běhací obuv, šátky na hlavu a pití a vydáváme se do kopce k nejbližší rovné louce. Není to daleko, ale krpál je to pořádný. Někteří odpadají a to ještě ani nezačali hrát odpolední hru. Tou jsou ekosystémy. Je třeba posbírat dostatek zvířátek, aby byla všechna nakrmena a mohla se rozmnožit. Po roce se sčítá počet orlů, koček a lišek, které jsou na vrcholu našeho potravinového řetězce. Samičky jsou přejmenovány na zvířátka s křížkem, samečci jsou zvířátka se šipkou. Když skončí první rok, loučíme se s Téďou, který odjíždí dříve. Ginoteja bude mít od teď o člena míň a nejen týmu, ale i orgům odjezd táborníka přidělává vrásky na čele. Body se budou muset přepočítávat.
Po loučení pokračujeme v dalším roce. Celí zničení uběhaní a pocení počítáme úlovky, sbíráme věci a vydáváme se do chaty, kde nás čeká večeře.
Následují už jen večerní hutututu a torpéda. Když se začíná smrákat, přesunujeme se k hornímu hřišti, kde je i ohniště. Juraj s Ondrou mezi tím nasekali dříví a založili oheň. Sedáme okolo, opékáme buřty a hrajeme na kytaru. Zpívání nám vydrží až do půl dvanácté, kdy se již orgové nenechají dále ukecávat a posílají nás do chaty a spát. Jsme tak unavení, že dneska ani nepovídáme a hned spíme.
Sobota 20.7.
Protože jsme po táboráku šli celkem pozdě spát, taky jsme dneska později vstávali. Místo rozcvičky jsme měli snídani v trávě, kam nám orgové donesli věci z jídelny. Po snídani s námi Martin probíral, jak se řeší úlohy s váhami a závažími. Přednášel, stejně jako včera, o Vesmíru, a druhé půlce vykládal Ondra o záhadách.
Před obědem jsme na louce hledali a určovali kartičky z pexesa. Byly to samé žárovky a obec nebylo jednoduché je od sebe odlišit. Po jídle byl zahájen turnaj v deskovkách, který se protáhl do večeře a ještě chvilku po ní. Hrály se známé hry, jako Piškvorky nebo Halma, ale taky hry, které jsme nikdy neviděli – Kalaha, Šestiúhelník, Šprtec. Naštěstí měly všechny jednoduché pravidla, které nebylo těžké se rychle naučit. Asi nejvíc se dařilo Krtkovi, Honzovi, kterému jsme začali říkat smíšek, a Šachistovi, ale zahráli jsme si všichni. Potom jsme se ještě pustili do lidského pexesa a dozvěděli se, že zítřejší program máme na starosti my. Přípravy nám zabraly zbytek večera a už jsme šli spát.
Neděle 21.7.
Jak už jsme se včera dozvěděli, dneska nás čeká den naruby. Což neznamená nic jiného, než že táborníci se stávají vedoucími a vedoucí dětmi. Postupně se jednotlivé týmy budou střídat a vždy se musí postarat o část programu.
Ráno nás tedy budí Velký třesk a žene na rozcvičku. Místo vybíjené, která se má hrát, trávíme mnohem více času hledáním míče v křoví, kam pravidelně lítá. Raději hru předčasně ukončujeme a jdeme na mentální rozcvičku, kde má každý táborník připravenou jednu otázku pro všechny. Rychlá snídaně a série svižně se střídajících přednášek. Od Gekoníků přednáší Krtek. První část má o autech, druhou o tom, jak hudba působí na která zvířata. Že prasátka mají ráda disko, krávy jazz a nejvděčnějšími posluchači jsou bizoni. Oproti tomu rybičky a krysy na hudbu vůbec nereagují. Dále se do přednášení pouští Matěj z Logických šílenců společně s Fillem. Povídají o Mersennových prvočíslech, jak vědci soupeří, kdo najde největší a že když bude mít někdo chuť si zvýšit kapesné, je vypsaná odměna 100.000 dolarů. Z YQ maniaků přednáší Anička o moderování, jak má moderátor vypadat, co má a nemá říkat a dělat. Přednášku Ginoteji vede Gimli s Hobitem a Norrora s kreslením. Na závěr si poslechneme něco o Lucčiném životopise v podání Ami.
Vyčerpaní náročným dopoledním programem se vydáváme na hřiště, zahrát si předobědní hru Hospoda týmu Bez názvu.
Ošetřujeme několik drobných zranění a jdeme obědvat.
Odpolední klid je dneska trochu zkrácený, aby se vše stihlo. YQ maniaci nám připravili sladkou hru s čokoládou a vlajky, kde hrají všechny čtyři týmy proti sobě a je téměř nemožné vlajku ukořistit.
Bez názvu si připravilo Egyptské ženy, kdy přenášíme kelímky naplněné vodou na hlavě. Vše se ale po čase zvrhává a hra se mění ve vodní bitvu.
Rychlokreslení týmu 2 + 2 = 5 a další blok s divadlem, ke kterému nakonec nedošlo a lasery Logických šílenců. Odpolední program se snaží zachránit Gekoníci s tichou poštou. Po večeři ještě úkoly a lesní šifrování s bojovkou v lese. Den naruby konečně končí, všichni jsme utahaní, přesto se vydáváme ještě na chvíli na borůvky. Pohádka už není, jen postel a spánek.
Pondělí 22.7.
Po dni naruby se vše vrací do obvyklých kolejí, budí nás Juraj, následuje obvyklá mentální rozcvička. Při elúčkách se dozvídáme, že všichni si s Ondrou budeme vyrábět vlastní mýdlo, a předtím nebo potom zajdeme na přednášku k Jurajovi nebo Martinovi. Výroba mýdel docela trvá, ale výsledky stojí za to. Jsou barevné, průsvitné a vůbec vypadají jako želé k nakousnutí.
Před obědem hrajeme běhací piškvorky, a ze začátku nám to moc nejde – snažíme se k papíru co nejrychleji doběhnout a táhnout, a vůbec nad tím nepřemýšlíme, takže soupeř nás poráží v pěti tazích, a my ho zapomínáme blokovat. Při dalších partiích už se nám přece jen daří víc …
Po jídle se dělíme na malé týmy a postupně plníme úkoly na stanovištích – střílíme, vyrábíme pasti, hrajeme na láhve, hledáme barvy a taky testujeme svůj nos při rozeznávání kmínu, bazalky a dalších věcí. Bojujeme v hodinovém desetiboji (který není na hodinu a nemá ani deset disciplín, ale až se dostane hod nohou na olympiádu, nikdo nás neporazí!). Je horko, úkoly nejsou úplně jednoduché, takže když vyrážíme na večeři, už jsme pěkně utahaní.
Po večeři budeme šifrovat. Tentokrát si ale budeme šifru vytvářet sami – máme si v týmu vymyslet, jak zprávu, kterou dostaneme, zakódujeme. Druhá půlka týmu ji bude muset vyluštit – a zároveň ji nesmí rozlousknout žádný jiný tým. Vůbec to není tak jednoduché, jak by si někdo mohl myslet. Někteří to zvládají v pohodě, ale každá malá chybka při šifrování i dešifrování znamená docela problém. No, nakonec jsme se s tím popasovali, takže můžeme jít v klidu spát.
Úterý 23.7.
Dneska nás čeká poslední herní den, jak moc se pořadí týmů ještě promíchá? Ráno má rozcvičku Bety, vyměňujeme si lístečky se jmény, prvních pět získá body do velkých týmů. Po snídani a mentální rozcvičce máme přednášku o mikrovlnce a proti ní přednáší Bety venku prvně o domečkologii a pak o logických problémech. Kreslíme i sirkové úlohy a nakonec se všichni zapojujeme a taky dáváme logické hádanky ostatním. Pak se skupiny prohazují a druhé Bety povídá o zemětřesení. Jak vzniká, jak se dá bránit, proč se nedá předpovědět a jak je hloupé jít sbírat mušličky, když po zemětřesení vzniká odliv.
Předobědní hra je poslední bodovanou hrou ve velkých týmech. Doplňujeme přísloví a hned potom běžíme na oběd. Odpolední klid začíná rozdělením bodů a poslední cestou po Africe. Už jen rychle dokončit cestovatelské deníky a odevzdat je.
Po odpoledním klidu je vyhlášena poslední hra v malých týmech. Máme si připravit pohádku, ve které se objeví konkrétní věci a budou řečeny určená sousloví. Všichni se pouštíme do příprav kulis, kostýmů, patřičného líčení vymýšlení dějů a zkoušení. Všichni běháme pomalovaní a cvičíme. Orgové velí začít. Usedáme na louce a sledujeme týmy a jejich představení. Největší úspěch má pohádka naruby o princezně, která ukradla draka a moudré sovy musí k dědovi Jagovi pro radu. Všechny týmy se snažily natolik, že každý dostává 20 posledních bodů na nákup písmenek do křížovky.
Jdeme se umýt a společně fotíme, dokud máme hezké počasí.
Po focení dostáváme své hrací karty a umisťujeme nakoupená písmenka. Když doplní i poslední tým, je rozhodnuto. Orgové vyvěšují výsledky malých týmů. Ti šikovnější si už spočetli, jak dopadly velké týmy a chatou se rozeznívá skandování, Bětka, Bětka.
Jdeme všichni ven na terasu a začíná se vyhlašovat. První je zaslouženě nejmenší účastník. Bětka si vybírá cenu, druhá přichází Ami a třetí Krtek. Pokračujeme, když si vybere i poslední svou cenu, jdeme druhé kolo a pak třetí a čtvrté až se stoly úplně vyprázdní.
Odebíráme se do pokojů, abychom mohli napsat vzkazy do obálek účastníkům. V deset jsou vyhlášeni noční buldoci, kdo chce jít hrát, ven na hřiště. Odkládáme brýle a ostré předměty. Hraje se pouze v obdélníku označeném červenýma blikačkama. Hrajeme tři kola a kolem jedenácti se vracíme do chaty. Jdeme spát, zítra ráno nás čeká balení a odjezd.
Středa 24.7.
Poslední budíček, už není ani rozcvička, jen snídaně a balení. Snaha nacpat do kufru úplně vše se nedaří, takže nám orgové poskytují igelitky na dobalení. Než pokoje začnou vypadat trochu přijatelně, trvá opravdu dlouho. Nakonec přece jenom vše dobalujeme, uklidíme a snášíme si věci dolů. Poslední opozdilci dopisují vzkazy do obálek. Jdeme na oběd a pak už jen posbírat vše a nalodit se na palubu autobusu, který už čeká před chatou. Loučíme se s táborníky, které si vyzvedávají rodiče přímo v Krkonoších, a odjíždíme směr Praha. Za necelé dvě hodiny vystupujeme a vítáme se s rodiči přesně tam, kde jsme se před týdnem a půl loučili. Doufám, že se nás příští rok sejde co nejvíce.