Deníček tábor LO 2014
Sobota 2.8.Všichni se potkáváme na Černém mostě jako každoročně. Zdravíme se s novými účastníky, ale taky s těmi, co jedou letos už potřetí. Naloďujeme se do autobusu a vydáváme se směr Krkonoše, kde se na nás už těší.
Ti, kteří jsou na táboře už poněkolikáté, vykládají historky z předešlých táborů. Netrvá to dlouho a autobusem se nese otázka, kterou orgové čekali – budeme hrát Buldoky? A kdy? Buldoci, Buldoci, skanduje autobus. Bety se jen usmívá.
Přijíždíme do hor, ubytováváme se do opravené chaty. Následují seznamovačky a rozřazení do týmu. V lese jsou na stromech umístěné kousky rozstříhaného obrázku, je třeba si najít svoji část s jménem a aniž bychom části sundávali, musíme se poskládat. S menší dopomocí to zvládáme.
Když se přemístíme z lesa zpět na hřiště, je třeba si vymyslet v malých týmech svůj božský název. Společně budeme putovat na Olymp za nejvyššími bohy Diem, Poseidonem, Themis, Adrasteou, Hermésem a Athénou, kteří nám vládnou.
Ve velkých týmech budeme tvořit superhrdiny, takže vymýšlíme názvy svých výzkumných skupin.
Po večeři začíná první program na body v malých týmech. Je třeba zmapovat okolí, takže každý dostane oblast a plán, do kterého co možná nejvěrohodněji zakreslí oblast.
Pomalu se začíná smrákat, když dokreslujeme své mapy. Prezentaci musíme nechat na zítra.
Rychlá koupel, do pyžam a na pohádku. Pak už jen do postelí. Dobrou noc nám přichází dát Kachník ve svém pyžamu Pikachu, což se nám ohromně líbí.
Ještě dlouho se ozývají hlasy z pokojů, je třeba si toho tolik co říct. Ale už dost, je třeba jít spát, zítra je taky den.
Neděle 3.8.
Ráno nás budí Bety. Jaké je překvapení, když s prvními tóny znělky na budíček se z pokoje vyřítí Bobule celé nadšené – nemůžeme věřit svým očím, že jsou venku první.
Když jsme všichni, hrajeme evoluci. Z vajíčka až po homo sapiens. Někteří se zasekávají na nižších stupních vývoje, ale to nevadí, mentální rozcvička i snídaně, jsou pro všechny bez rozdílu počtu nohou.
Po snídani do klubovny, kde jsme se všichni sešli, přicházejí orgové převlečení za bohy a pouštějí se do vysvětlování první celotáborovky – cesty na Olymp. Na hrací plán si každý tým umísťuje svou samolepku, aby bylo vidět, kde se nachází. Skupinky malých bohů se nacházejí na prvním políčku, u obchodu, Olymp někde daleko nad nimi. Cesta trnitá a náročná je čeká.
Dopoledne pokračuje prvním a druhým blokem přednášek, mezi které se vejde akorát svačina.
Všichni ví, že teď bude předobědní hra. Tak schválně, kdo se první zeptá na Buldoky? Hlasité nadšení se nese široko daleko. Sundáváme všechny ostré předměty, brýle, holky vlasy do gumiček a můžeme začít.
Po obědě nás čeká polední klid, voláme domů rodičům, jak se máme.
Venku mezi tím začalo pršet, tak odpolední program začíná v chatě. Orgové vysvětlují druhou celotáborovku, tentokrát ve velkých týmech. Místo toho, aby se počasí umoudřilo, začala ještě bouřka. Takže pokračujeme prezentací map. Vysvětlujeme, jak jsme včera mapovali, co co znamená, kde je na mapě sever, jaké je měřítko.
Jdeme si odnést všechny věci a vracíme se zpět do klubovny, kde mezi tím orgové připravili další program. Hrajeme foukání pinpongáče. Aktivita je to náročná, proto jdeme aspoň na chvíli na vzduch, kde svačíme a pak v pláštěnkách a hrajeme běhací kámen nůžky a pak piškvorky. Před večeří ještě stihneme druhé kolo turnaje ve foukání.
Po večeři, než nám trochu slehne, dostáváme body do celotáborovky. Pak se odebíráme na louku, kde nás čeká asi 300 očíslovaných písmenek. Běháme, nosíme informace a skládáme text. Část si domýšlíme, a když se začíná pomalu stmívat, první tým odevzdává správné řešení. Postupně se radují i další týmy. Rychle posbírat, ať po sobě nenecháváme nepořádek a už za tmy se vracíme zpět do chaty. Koupel a pohádka. Dneska jsme všichni tak utahaní, že ani nemáme chuť povídat a usínáme ještě dříve, než nám orgové přijdou dát dobrou noc.
Pondělí 4.8.
Budí nás Juraj a žene na rozcvičku. Máme si vzít šátky. Čeká nás další menší běhací hra na probrání.
Po mentální rozcvičce a snídani se představují přednášky. Velký zájem je o teorii her, kde chtějí úplně všichni, podobné je to s bezpečnostními systémy, takže Juraj a Martin přednášejí celé dopoledne, aby všichni slyšeli všechno. Jako předobědní hru hrajeme poznávání filmových znělek, všichni jsme rozdovádění, když odcházíme na oběd.
Odpoledne hrajeme oblíbenou detektivku. Tento rok se snažíme zjistit, kdo ukradl Zlaté rouno. Hermes je známý zloděj, Adrastea je nemocná, Themis prodává paklíče, šílená protivná bylinkářka Tilia má asi sto padesát let a Verben je tak trochu pošuk, který léčí stromy. Každý z nich má motiv a způsob, proč a jak by Zlaté rouno chtěl ukrást. Pátráme, vyslýcháme všechny. Ještě před večeří porotě říkáme, kdo si myslíme, že rouno ukradl a proč. Kachník nám nakonec vysvětluje, jak vše bylo a jak bylo třeba dojít ke správnému řešení.
Jdeme na večeři, volají orgové, kteří si nasadili čínské kloboučky. Na večeři je dneska rizoto, místo příboru ale dostáváme čínské hůlky. Každý více či méně úspěšně bojuje s večeří, ale nakonec všichni odcházíme plni nejen jídla, ale i nových zážitků.
Večerní program začíná za okamžik. Hrajeme šarády. Postupně předvádíme hasicí přístroj, citronovou zmrzlinu, ale i srdcové eso, které je spíše považováno za uštvaného Šachistu.
Ještě před pohádkou se jdeme proběhnout na hřiště, kde hrajeme Mrazíka.
Zpocení a uběhaní jsme posíláni do sprch, abychom po pohádce už jen zalezli do postelí.
Úterý 5.8.
Venku je tma, ale celou chatou se ozývá hlasitá hudba z Mission Impossible. Orgové nabíhají do pokojů a budí nás. Rychle se obouváme a balíme. Probíhá kontrola, že máme všichni ponožky a pevné boty. Ukazuje se, že někteří účastníci dojeli na tábor pouze s jednou mikinou a bez jakékoliv bundy. Orgové jsou trochu zoufalí, každopádně je třeba jít. Tmou se vydáváme do lesa a po červené směr Vrchlabí.
Když dorazíme do zámeckého parku, každý tým dostává pití, tatranky a zadání Správné čtyřky. Chodíme po probouzejícím městě, kde zjišťujeme informace. Musíme si poradit sami, protože informační centrum je ještě zavřené. Lidí také moc nepotkáváme, takže procházíme a hledáme odpovědi v ulicích.
O půl sedmé máme sraz na původním místě a přesunujeme se k autobusové zastávce, kde za okamžik přijíždí místní mikrobus, který jezdí dvakrát za den mezi Vrchlabím a Strážným. Orgové jsou krapátko překvapeni, protože čekali autobus větších rozměrů. Pan řidič je naštěstí pohodář a všichni se vmáčkneme do minibusíku společně s dalšími dvěma vyděšenými cestujícími. Autobus kličkuje v příkrých horských serpentýnách, až dorazíme úplně nahoru. Už jen sejít kousek dolů a jsme u chaty.
Kdo chce, může jít spát, komu se spát nechce, jde do klubovny hrát deskovky.
O půl jedenácté najíždíme na klasický režim – přednášky a předobědní hra.
Odpoledne hrajeme výzvu týmů. Všichni máme vymyslet, v čem jsme lepší než všichni z jiného týmu a následně se utkáváme ve zvolených disciplínách. Když všichni odsoutěží, je ještě chvilka, proto hrajeme bombu a štít.
Večer patří logoquizu. Pomocí hlasovacího zařízení hádáme, kterému produktu nebo firmě patří zadané logo. Boj je to drsný.
Všichni jsme přece jenom utahaní a nedospalí, proto i pohádka je dříve a do postelí zalézáme čtvrt hodiny před desátou. V deset už je všude klid.
Středa 6.8.
Dneska se nám vůbec nechce z postelí. Venku je pod mrakem a my vybíháme do kopce na rozcvičku s Kachnikem. První trochu fyzicky náročnější rozcvička některé z nás doslova odrovnává.
Z šoku z ranního pohybu nás dostává až sladká snídaně na terase. Když máme plné žaludky, jdeme do klubovny, kde řešíme celotáborovku. Hned potom nám orgové oznamují, že přednášky dneska nebudou, ale že se utkáme v počítání s ostatními týmy. Dělíme se do dvojic – starší a mladší a pouštíme se do počítání. Mozkové závity jedou na plné obrátky, až se z nás kouří. Čtyři série příkladu, které prokládáme pauzami na svačinu a na nabrání nových sil, nás mentálně úplně vyčerpávají, proto předobědní hra je už zase běhací.
Po poledním klidu se rozdělujeme do malých týmů a s každým orgem některý odchází. Čeká nás stanovištovka. U každého orga se během odpoledne postupně vystřídají všechny týmy. U Bety se tančí na DDR, u Martina probíhá dřevorubecká olympiáda – na čas zatloukáme hřebíky, řežeme pilou, u Luci hledáme svůj strom, přenášíme předměty nohama.
Večeře je dneska posunutá, proto večerní program je kratší. Scházíme se na hřišti, kde nám orgové rozdávají básničku O Mažince Žofince. Naším úkolem je se ji v týmu celou naučit. Někteří umí během chvíle půlku, jiní se s jednou slokou trápí celou věčnost. Všichni postupně recitujeme, za odměnu dostáváme banánový koktejl a odebíráme se do chaty.
Po pohádce už jen postele a večerka.
Čtvrtek 7.8.
Dnešní ráno má na starosti Anča. Budí nás, vede fyzikou i mentální rozcvičku a dopolední workshop, kde polovina tábora vyrábí kaleidoskop a druhá se učí šifrovat s Luci. Po dvouhodinovce se vydáváme na předobědní hru do lesa k vysílači. Máme si udělat v rámci týmu dvojice a snažíme se chytit hozené vajíčko na co největší vzdálenost. Někteří mají problém s metrem, jiní bravurně zvládají dlouhé vzdálenosti. Vystřídáme se každý dvakrát, uklízíme les a jdeme na oběd.
Po poledním klidu nám orgové oznamují, že v táboře se objevila tajemná bíla skříňka, která tiká a je třeba jí zabránit v sebedestrukci. Se skříňkou komunikujeme speciálním jazykem, který je složen ze čtyř barevných lístečků s čísly. Hrajeme celé odpoledne, během večeře máme pauzu a po večeři pokračujeme. Nakonec všechny týmy úspěšně skříňku deaktivují, takže uklízíme a přesunujeme se na hřiště, kde ještě před sprchou a pohádkou hrajeme lidské pexeso.
Všichni se střídáme ve sprše, čistíme zuby a převlíkáme do pyžam, abychom pak už je zalezli do postelí a šli spát.
Dneska jsme tak utahaní a uběhaní, že jen co lehneme do postelí, spíme jako zabití.
Pátek 8.8.
Ráno vybíháme s Martinem do kopce. Když jsme se už pořádně probrali fyzicky, čeká nás ještě rozcvička mentální, po které už nemůžeme ani slyšet slovo Vltava.
Na přednáškách to však nehrozí, protože se opět věnujeme šifrování a kaleidoskopu, protože jsme se včera nedokázali rozpůlit. Dvě hodiny přednášení uběhnou jako voda a najednou se ocitáme na hřišti s papírem v ruce, kde se nepřestáváme divit, jak mohou Slováci používat taková slova. „Je kapustnica kapusta? Nebo zelí? Nebo je to snad jedna a ta samá věc?“ ozývá se ze všech stran. Dnes si oběd opravdu zasloužíme!
O půl druhé začíná odpolední program v klubovně. Jsme všichni rádi, že nemusíme ven, protože dnes nám počasí moc nepřeje. Naším úkolem je sestavit papírový model autobusu. Čekáme, až dostaneme i návod, podle kterého bychom se mohli řídit, ale jediné, čeho se dočkáme, je pouze již sestavený model. I tak nám to ale jde pěkně a s nůžkami a lepidlem se docela rychle skamarádíme.
Jak už to tak bývá, někoho aktivita baví více, některé méně. Stížnosti na neaktivitu a prudičtství v týmech se množí, proto ti, co chtějí skládat a potřebují ještě čas, pokračují a ti, co je aktivita příliš nebaví, jdou hrát ven běhací hry.
Po večeři nás čeká přenos zpráv na velkou vzdálenost. Domlouváme si signály a vycházíme kopec, kde jedna polovina každého týmu pokračuje a druhá zůstává. Přenášíme pomocí mávání morseovky, nebo využíváme semafor či jiné námi vymyšlené způsoby. Když se už stmívá, hra je ukončena. Jednosměrně se podařilo přenést skoro všem týmům, zpět už jen čtyřem.
Umýt, pohádka a do postelí.
Sobota 9.8.
Ráno začíná stejně jako každé jiné. Na rozcvičkách s Luci hrajeme molekuly a rozpovídáme další sérii deseti záludných otázek.
Dopoledne Bety přednáší o Rubikově kostce a pak se ji učíme skládat. Vzhledem k tomu, že je to dvouhodinový workshop, paralelně proběhnou dvě přednášky. Začíná Kachnik a následuje Anča.
Na předobědní hru jsme vyhnáni ven na hřiště, kde svítí sluníčko a je příjemné teplo. První část předobědní hry je kalendář, kdy vzpomínáme, kdy máme svátek my, naši rodiče, sourozenci, kamarádi. Je až s podivem, že všechny týmy mají správně, kdy slaví svátek Oldřiška.
Druhá část předobědní hr y je braní šátku, všichni si aspoň trochu zaběháme a protáhneme se po prosezeném dopoledni.
Po odpoledním klidu si skládáme malé týmy, balíme batůžky a vydáváme se na šifrovačku. Čeká nás 13. stanovišť, které je třeba postupně podle mapy navštívit. Jedním z nich je i aktivita – hledání zprávy ve slizu. Postupně máčíme ruce v kyblíku a snažíme nahmatat, co je tam Braillovým písmem napsáno. Až na jeden tým, jsou všichni ve slizování úspěšní. První tým dobíhá do cíle o půl sedmé. Hra končí v sedm. Do cíle to stíhá ještě jeden tým.
V sedm jdeme na večeři, kde máme domácí buchtičky se šodó. Po večeři se ani nevracíme do chaty, ale jdeme do lesa na dříví a klacky. Večer nám totiž čeká táborák, špekáčky a zpívání.
Večerka je dneska posunutá, takže se do postelí dostáváme později než normálně. Už žádná pohádka, jen přání hezké noci.
Neděle 10.8.
Dneska ráno máme rozcvičku s míči, kterou vede Bety. Když jsme fyzicky probráni, jdeme se probrat ještě mentálně. Odpovídáme na otázky Co je to – ornitolog, arachnofobie, palindrom a podobně. Nejlepší znalci mají 10 bodů z třinácti.
Během toho, co se trápíme nad zapeklitými cizími slovy, Kachnik nese na terasu snídani. Jíme ještě teplé housky, šunku, sýr, paštiku a pomazánku, na co má kdo chuť.
Po snídani se pouštíme do pořádků, protože Bety zavelí, že v pokojích má být vidět alespoň koberec. Steleme postele, někteří poprvé v životě oblékají peřinu, vyhazujeme papírky, uklízíme špinavé oblečení, které se válí na zemi.
Když už pokoje vypadají přece jenom k světu, jdeme na přednášky. Bety má pokračování workshopu o Rubikově kostce pro ty, kteří ji včera neměli, proti ní přednáší Juraj a pak Luci.
Předobědní hru dneska nestíháme, protože čas věnujeme celotáborovkám. Je třeba investovat body do pohybu na hracím plánu a posunout se zase blíže Olympu, kde nás už velcí bohové očekávají.
V druhé celotáborovce kreslíme hrdiny, případně odevzdáváme vynálezy.
Po obědě se dělíme do malých týmů. Máme si vzít šátky, pevné boty a nic víc.
Na hřišti si zakrýváme oči, orgové nás rozestavějí po hřišti a následně se snažíme potkat pomocí různých zvuků. Po čtvrtém kole si každý org bere jeden tým a postupně provádí přes různá stanoviště, přičemž oči máme stále zavázané.
V lese následujeme provázek a cestou si musíme zapamatovat věci, které jsou cestou pověšené. Dále poznáváme mince, do kterých jsou zamíchané i staré halíře, nebo nalíváme vodu jen po sluchu.
Předčasně slepecké odpoledne končí, protože venku začíná lít. Někteří chtějí pokračovat, tak se dělíme na dvě poloviny. Odvážlivci pokračují slepým programem, který zahrnuje i večeři poslepu a zbytek večerního programu. Kdo vidí, hraje češtinářské hry.
Po večeři je nám oznámeno, že zítra bude den na ruby. Rozdělujeme si, kdo bude mít na starosti jaký program, a pouštíme se do příprav. Chystáme přednášky, vymýšlíme hry.
Před desátou nás orgové zahánějí do postelí.
Pondělí 11.8.
Ráno má budíček Diova parta. V chatě je však veselo už od sedmi. I když prší, jdeme na rozcvičku, kdy hrajeme podivnou verzi evoluce. Na mentální rozcvičce máme nachystanou každý jednu otázku pro ostatní. Když se všichni vystřídáme, jdeme snídat.
Blok přednášek zahajuje Kajman přednáškou o době kamenné, lovení mamutů a životu v tlupě. Nasazuje vysoko laťku, pro ostatní bude problém ho překonat. Druhou přednášku má Šachistě o šachu. Antibohové přednáší o skoro nesmrtelných zvířatech. Z Argonautů přednáší Krtek zajímavou přednášku o modelářství. Dopolední blok zakončuje Fill svou divokou přednáškou o komplexních číslech a Božské bobule, které nám naordinovaly Lumíky.
Polední klid je dneska zkrácen, abychom všichni stihli své programy.
Celé odpoledne panuje chaos, týmy mají problém udržet si klid. I přesto se týmy popraly s přípravou programu důstojně. Polední klid ukončuje Diova parta, která pro nás nachystala řadu více či méně těžkých šifer, kterými se ale nenecháme zaleknout a všechny s úspěchem rozlouskneme.
Poté na nás čeká těžký úkol – rozdělit se do dvou téměř stejných skupin. V polovině vyměřeného času se nám to však daří a my můžeme přejít ke hře Bang v kolečku, která nás tak moc baví, že hrajeme dokonce několik kol.
Když přijde řada na tým Argonautů, začneme se cítit stísněně. Je to tím, že je kolem nás omotáváno lano představující hranici České republiky. Šest odvážlivců zůstává uvnitř republiky a ze zbytku se stávají Němci, kteří hranice zmenšují a zmenšují.
Šifer není nikdy dost, takže po lehké svačince opět bereme do rukou šifrovací pomůcky a vydáváme se luštit úkoly, které jsou tentokrát pod taktovkou Božských bobulí. Bohužel nikomu se nepodaří přijít na všechna řešení.
Poslední odpolední program zahajují Archimédi se svým ručníkovým ringem. Všichni jsme poté tak vyčerpaní, že ani déšť nás od večeře neodradí. K večeři máme domácí vdolky, jsou tak dobré, že někteří si jdou přidat hned několikrát.
Po večeři pokračuje večerní program a po něm vyhodnocení dne naruby a čtení hned několika pohádek. V deset jsme nahnáni do postelí.
Nocí ale den nekončí. Hlasitá hudba se nese celou chatou a orgové nás budí. Nezdržujeme se převlíkáním a oblečení oblíkáme na pyžamo. S baterkami a propiskami sbíháme se schodů a na verandě orgové vysvětlují pravidla hry - sbírání čísel. Baterky skoro nepotřebujeme, protože je úplňku. Ve dvojicích se snažíme oběhnout a najít co nejvíce stanovišť. Hra netrvá dlouho, už jen podepsat všechny lístečky a zpět do teplých postelí.
Úterý 12.8.
Blížíme se pomalu do finále, dnešek je poslední herní den, poslední možnost zvrátit výsledek. Budíček je posunutý, takže není fyzická rozcvička ani první blok přednášek. Mentální rozcvičku má Martin, stejně jako dopolední přednášku. Proti němu přednáší Bety, která dovoluje těm, kteří ještě nemají dokresleného superhrdinu, aby ho v tichosti dokončovali, pokud budou potichu.
Před obědem ještě stíháme celotáborovku – poslední taky ve velkých týmech a přesmyčky.
Po odpoledním klidu se scházíme v klubovně a než orgové roznesou odpolední hru po okolí, my určujeme, které obrázky charakterizují jaký stát, a zakreslujeme následně čísla obrázků do mapy.
Po vysvětlení správných odpovědi jdeme ven hrát poslední bodovanou hru – labyrint. Musíme najít co nejdříve cestu správnými odpovědi z labyrintu ven.
Po labyrintu se rozdělují naposledy body do malých týmů. Diova parta a Archimédi úspěšně procházejí branami paláce na Olympu.
Než jdeme na večeři, hrajeme ještě ve velkých týmech ruce a nohy. Stavíme pyramidy, snažíme se celý tým postavit na 4 ruce a 1 nohu, na 3 břicha.
Po večeři se převlékáme do posledního čistého oblečení a jdeme se společně fotit. Pak se přemisťujeme do klubovny, aby orgové mohli připravit slavnostní vyhodnocení.
Když přijdeme ven, stoly se prohýbají pod cenami. Absolutním vítězem je zcela zaslouženě Norrorka. Za jásotu a pískotu si jde vybrat cenu – moc se nerozhoduje a sahá po tričku. Pak přichází velký Vojta, Elča a postupně všichni ostatní. Jedeme pak ještě jedno kolo a další a další, než ze stolu nezmizí všechny ceny.
Večer pomalu končí, uklízíme si ceny, píšeme vzkazy a užíváme si posledního večera.
Středa 13.8.
Dneska už jenom balíme a uklízíme nepořádek, který jsme za těch jedenáct dní vyrobili. Po obědě přijíždí autobus a my se vracíme zpět do Prahy. Vítáme se s rodiči a začínáme se těšit zase na příští rok.