Deníček tábor LO 2016

Sobota 16.7. - a je to konečně tu!

Ráno orgové vstávají již před sedmou. V bytě je spousta krabic, igelitek, krosen, tašek, ruliček, míčů, kyblíků a jiných neidentifikovatelných předmětů a ty všechny je třeba naskládat do auta. Letos se nám to daří obzvláště rychle a Martin s Kachnikem odjíždějí z Prahy už těsně po osmé.
Juraj, Bety, Ondrášek a Anča se vydávají na Černý Most, na místo společného odjezdu.
Jakmile jsme všichni, nastupujeme do autobusu, který na nás už čeká, a vyjíždíme do Krkonoš, směr nová dobrodružství.
Ubytováváme se a po rychlém vybalení jdeme hrát ven první hry, abychom se poznali, zjistili, jak se kdo jmenuje.
Po večeři dostáváme lístečky s rozstříhaným obrázkem a malý tvrdý papír, na který se snažíme svůj kousek co nejlépe nakreslit. Když jsme všichni hotovi, společně skládáme jeden velký obrázek a tím vzniká matice týmů.
Následně nám Martin s Kachnikem představují celotáborovku pro velké týmy – Katakomby Atlantidy, my si společně vymýšlíme názvy týmů a podepisujeme šátky, které jsme dostali. Pak Ondra představuje Cestu kolem světa za 10 dní, celotáborovku, kterou budeme hrát v malých týmech. Když máme názvy, vybíráme ještě hrací figurky, kterými se budeme posunovat po hracím plánu – mapě světa.
Ještě zbývá chvíle času, takže hrajeme pár drobných her – ovocný koš a oblíbenou bombu a šít.
O půl desáté se potkáváme v pyžamech v klubovně na pohádku a pak už jen spát.

Neděle 17.7. - den druhý

I když je ráno zamračeno, celá chata je vzhůru již brzy před budíčkem, připravena vyběhnout na fyzickou rozcvičku s Ondrou. Na mentální rozcvičce nám Bety dává záludné otázky – kolik schodů vede do prvního patra? Jak se jmenují vnuci Dědy Lebedy? Když jsme i mentálně rozcvičeni, jdeme snídat do horního hotelu.
Po snídani začínáme dopoledne videi „Jak se dělá“. Pak nás čekají přednášky a předobědní hra. Každý rok začínáme stejně. Hrajeme Buldoky. „Ještě jednou, ještě jednou“ dav šílí, oběd musí počkat.
V odpoledním klidu voláme domů, hrajeme matfyzácké prší a povídáme.
Během odpoledne hrajeme na hřišti běhací hru SMS. Uběhaní a zpocení se jdeme napít a nasvačit na terasu, a protože venku začíná pršet, pokračuje program v klubovně.
Po večeři ještě stále prší, takže dokreslujeme komiksy a ještě před pohádkou stíháme rozdělení prvních bodů do celotáborovky.
Večerka a spánek. Ten však netrvá dlouho. Chatou se rozléhá známá znělka oznamující noční hru. Ven z vyhřátých postelí se nám moc nechce, ale přesto vyrážíme ven.
Společně za svitu čelovek odcházíme na nedalekou louku, kde se seskupujeme po malých týmech a orgové vysvětlují pravidla AZ kvízu.
Bojujeme všechny týmy proti všem, každý tým tedy na sedmi hracích plánech zároveň. Do půlhodiny je hra odehraná a jsme natolik probraní, že se nám zpět do postelí vůbec nechce. Ještě chvíli povídáme, sdělujeme si zážitky z proběhlé hry, ale orgové nás nekompromisně posílají na kutě.

Pondělí 18.7. – dračákový

Po noční hře je budíček posunutý na později a není ani fyzická rozcvička. Po budíčku jdeme pouze na mentální rozcvičku, která se velmi podobá té včerejší.
Po snídani se díváme na Jak se dělá – tentokrát máme téma silonky a klavír. Vyhodnocujeme celotáborovku pro velké týmy a dělíme se na přednášky. Martin má výlet do meteorologie, Anča základy šifrování a Bety popisuje osobní zážitky z šifrovacích her.
Před obědem stihneme ještě speciální obrázkové sudoku a na obědě soutěžíme, kdo sní více knedlíků. Jako vždy vítězí Juraj, který si jako předkrm dává knedlíků 9 a pak si jde ještě několikrát přidat.
Hned po poledním klidu se strhává boj o barevné lístečky, které se již před obědem objevily všude po chatě. Máme jich posbírat co nejvíce. V klubovně počítáme, kolik jich kdo máme. Ten, kdo jich má nejmíň, si vybírá barvu, se kterou bude dneska hrát Dračák. Postupně navštěvujeme dva různé pány jeskyně a dobrou vílu Meastiru. Průběžně navštěvujeme různé místnosti tajuplného hradu. Pokračujeme i po večeři, kde se učíme jíst rizoto čínskými hůlkami.
V Dračáku musíme ještě vyrobit klíč z podivného prášku. Vyrábíme formu a tvoříme odlitek, který následně dodekorováváme dle instrukcí. Postupně všichni zachraňujeme svět. Někteří bojují až do večerky.
Rychlá pohádka a po náročném dni uléháme do postelí a téměř hned usínáme. V deset je už v celé chatě ticho a klid.

Úterý 19.7. – frisbeečkový

Ráno nás budí Juraj a žene na rozcvičku, kde hrajeme Veverčí ocásky. Po snídani probíhá promítání Jak se dělá a pak vyhodnocujeme celotáborovku. Dopoledne má Bety dvouhodinový workshop o paměti, o tom, jak se učit a jak si co nejvíce zapamatovat. Zkoušíme si vyrobit tahák a pak ho při písemce použít a učitelé se snaží přijít, kde jsme si ho schovali.
Juraj povídá o mikrovlnce a Ondra má matematickou přednášku o prvočíslech a učí nás počítat logické úlohy na společný násobek a dělitel.
Jako předobědní hru dohráváme obrázkové sudoku, které jsme včera nestihli a pak utíkáme na oběd.
Protože dneska přišla první pošta, čekají nás divadelní představení. V hlavní roli Max, kterému došlo celkem pět kousků. Když dozní aplaus, bereme si běhací oblečení a jdeme na horní hřiště, kde proběhne turnaj ve frisbee. Hrajeme na dva poločasy pavouka. Výherci se nakonec utkávají v exhibičním utkání proti orgům.
Před večeří ještě stíháme lidské pexeso a přenos čínské hůlky.
Po večeři se orgové zavírají do klubovny a chystají stoly s hlasovacími zařízení, protože nás čeká vědomostní soutěž Riskuj. Po menších technických komplikacích již vše funguje a postupně odehráváme čtyři kola.
Když končíme, venku už je tma. Rychle řešíme očistu těla a jdeme na pohádku, kterou nám čte Anča v klubovně.
Pak už jen do postelí a spát.

Středa 20.7. – detektivkový

Ráno vstáváme jako obvykle v 7:30 a na hřišti máme rozcvičku s Kachnikem. Protože dneska dopoledne nepůjde elektřina v celém Strážném, máme trochu bojové podmínky a nemůžeme koukat na Jak se dělá, ani přednášet s projektorem. Jako předobědní hru nás orgové učí dvě různé verze běhací hry kámen-nůžky-papír.
Dnešní oběd probíhá jako piknik na louce. Máme krátký polední klid a už ve dvě začíná detektivka. Tentokrát došlo k vraždě v hotelu a my musíme zjistit, kdo je vlastně vrahem nebohého Alfonse Nedožila. Je to milá recepční Silvie Ochotná, protivný spisovatel John Doe či snad milá bodrá mezi všemi oblíbená kuchařka Květáková? Nebo snad špatně uklízející a nepořádná uklízečka Zbyhněva Hadrová-Čistotná?
Pokračujeme ještě po večeři, která je posunutá na dřívější čas, abychom co nejdříve měli teplé jídlo do žaludku. Po uplynutí času jdeme po týmech za Jurajem a sdělujeme, co jsme zjistili, kdo byl podle nás vrah a proč. Probíhá ještě diskuse a následně se přesunujeme k horní chatě, kde je ohniště a kde opékáme buřty. Kdo má snězeno, buď zpívá u táboráku, nebo hraje fotbal na horním hřišti.
Od táboráku odcházíme až za tmy a protože je už opravdu pozdě, tak už není ani pohádka, jen se všichni povinně sprchují a jdeme spát.

Čtvrtek 21.7. – broučkový

Ráno má fyzickou i mentální rozcvičku Martin. Prvně nás prožene po hřišti, kde máme fotbalovo-házenkářskou rozcvičku a pak nám pokládá 10 záludných otázek, abychom se probrali nejen fyzicky, ale i rozproudili mozkové závity.
Dopoledne probíhá jako obvykle. Bety má workshop pro druhou půlku tábora a proti ní jsou dvě přednášky. Od Juraje a od Kachnika. Protože se dopolední přednášky trochu protahují, hrajeme jen velmi krátkou předobědní hru, když přiřazujeme chybějící slova ve slovních spojeních.
Na konci poledního klidu ti, kteří dostali poštu, hrají divadelní scénky. Bavíme se jako vždy náramně.
Na odpolední program se přemisťujeme do lesa a lovíme broučky. Našim úkolem je sesbírat co nejvíce broučků a umístit je na hrací plán, aby na sebe tělíčka navazovala a každý brouček měl všechny nožičky stejné. V hracím plánu jsou ale pevné překážky, které musí brouček obejít. Vše vypadá poměrně jednoduše, dokud orgové neřeknou nejdůležitější pravidlo a to, že části broučků lze sbírat a přenášet pouze pusou. Během sbírání nacházíme i spoustu borůvek, kterých tu roste všude dost.
Po návratu z lesa svačíme a hrajeme běhací piškvorky.
Do večeře stíháme ještě vyrobit spoustu papírových koulí, které budeme určitě potřebovat později. A to hned po večeři, kdy bojujeme o vlajku soupeře a nesmíme být při tom vybiti, jinak jsme mrtví a vypadáváme ze hry.
Po odehrání všech zápasů hrají ještě postupně všechny týmy proti týmu orgů. Všichni jsme uhnaní a zpocení, takže nás orgové ženou do sprch. Rychle do pyžam a kdo má zájem, tak na pohádku do klubovny.

Pátek 22.7. – stanovišťovkový

Vstáváme jako každé ráno v 7:30. Chatou zní znělka budíčku a Kachna s Ančou nás budí a ženou na rozcvičku. Dopoledne se přednáší venku a v klubovně. Jako předobědní hru doplňujeme tabulku slovy různých kategorií na příslušná písmena.
Na odpolední program se dělíme do malých týmů a rozmisťujeme se k jednotlivým orgům a hrajeme stanovišťovku. U Bety plníme úlohy Carrcasonne a vyrábíme rotační kulumativně neortodoxní lineárně nezávislé polokilony. U Kachny střílíme ze vzduchovky, u Anči si hrajeme na Popelku, Ondra řídí ringo zápas a Martin s Jurajem pomáhají s lidskými pyramidami. Spouští se ale obrovský liják, takže se přemisťujeme do chaty, kde orgové mají náhradní program. Vymýšlíme věty podle slovních druhů, hra interně nazývaná Pepa Karel kůň.
Venku ustal slejvák a už jen trochu krape. Oblékáme tedy pláštěnky a gumáky a jdeme hrát hutututu ven na hřiště.
Ve stejném programu pokračujeme ještě asi hodinu po večeři. Potom orgové oznámí zprávu, na kterou čekáme už od začátku. Zítra bude Den naruby. Zbytek večerního programu tedy vymýšlíme přednášky a programy, které budeme zítra hrát. Kdo má hotovo, hraje venku přetlačovanou a různé druhy honiček, zbytek dokončuje v klubovně nebo na pokojích.
Po večerní pohádce zalízáme do postelí a jdeme spát.

Sobota 23.7. – den naruby

Již od šesté ráno je v chatě rušno. Většina nemůže dospat. Někteří ví, co je čeká, jiní netuší, možná o to jsou nervóznější. Jedna věc ale překvapí úplně všechny, budíček o půl hodiny dříve. Budíček mají ti, kteří jsou na táboře už potřetí, ale přesto nevědí, že je budíček stejně jako každý den a to o půl osmé.
O půl hodiny později máme déjà vu. Budící tým žene děti na rozcvičku, ale zapomíná na orgy, kteří dále spokojeně spí.
Když jsou tedy všichni konečně venku, všichni v oblečení naruby, hrajeme devoluci. Následuje mentální rozcvička, kdy máme každý nachystanou jednu otázku pro všechny.
Po mentální rozcvičce odcházíme na snídani. Dalším důležitým pravidlem dne naruby je, že nikdo nesmí jíst ani pít sám. Takže se jídelnou nesou podivné věty – Napije mě někdo? Kdo mě nakrmí?
Hned po návratu do chaty začínají přednášky. Během dopoledne se dozvídáme o netradičních sportech – Kačka povídá o trampolínách, Verča o aerobiku, Aduš o akvabelách. Slyšíme i o cyklistice a hokeji, o programování počítačových her, o sopkách, báječnou přednášku o medu a Nelčinu přednášku o rozdílech mezi mozkem ženy a muže.
Pak už utíkáme na oběd, kde nás dneska čekají vdolky. Ty se nám obzvláště dobře jí.
Dnešní odpolední klid je kratší, abychom vše stihli.
Odpoledne začínáme mini šifrovačkou v podání Teoretiků. Pak hrajeme běhací piškvorky, hádání zvířat, běhání v lese a stavíme stavby z toaletního papíru.
Po večeři hrajeme Lumíky, vybíjenou a počítání příkladů pod kyblíky na rychlost.
Po náročném dnu nás čeká už jen pohádka, kterou dneska čte Verča.
Den naruby končí a jdeme spát.
Ještě není ani půlnoc a budí nás hlasitá hudba a orgové. Všichni máme mít teplé oblečení, tužku, podložku a baterku a jít ven na terasu. V týmech se dělíme na dvojice a pak Anča uvádí, co se bude dít.
Aby na táboře nepřednášeli jen orgové, ale i nějaké světově proslulé osobnosti, podařilo se orgům domluvit přednášku dvou známých fyziků, kteří projíždějí okolo na konferenci a uvolili se, že věnují část svého času nám. Ovšem hodně spěchají, takže přednášky budou probíhat najednou a hodně rychle.
Na scénu přichází Albert Einstein, který nám ukáže něco ze speciální teorie relativity a Erwin Schrödinger s poznatky z kvantové mechaniky.
Všichni bedlivě poslouchají a dělají si poznámky. Když vědci své přednášky dokončí, dostáváme všichni test na to, co jsme se právě dozvěděli. Můžeme používat své poznámky i tabuli, na kterou psali.
Po odevzdání svých výtvorů již můžeme jít opět spát.

Neděle 24.7. – šifrovačkový

Dneska není fyzická rozcvička, takže po posunutém budíčku jdeme pouze na mentální, kterou má dneska Juraj. Poté probíhá vyhodnocení celotáborovky a tvorba cestovatelských deníků.
Jak je po noční hře zvykem, je jen jeden blok přednášek.
Během dopoledne začíná pršet, takže předobědní hra je v klubovně. Ve dvojicích hrajeme Vyjmenuj všechny a postupně máme tedy vyjmenovat všechny trpaslíky, divy světa…
V odpoledním klidu někteří dodělávají deníky, jiní hrají deskovky, ostatní odpočívají.
Odpoledne venku přestává pršet a tak se po poledním klidu balíme a v malých týmech odcházíme na šifrovačku. Ta má dva okruhy. Během odpoledne ještě chvíli prší, takže na sedmém stanovišti, které je v chatě, krom vyřešení balónkové šifry a ovocného salátu ke svačině, ještě převlíkáme oblečení, aby byli všichni v suchu a mohli pokračovat.
Úderem deváté hodiny přichází první vlna týmů do chaty, kde na všechny čeká teplá večeře a dezert – tradiční pošifrovací palačinky.
Najezení, utahaní, zalézáme do postelí a netrvá dlouho a v chatě je úplné ticho.

Pondělí 25.7. – burzovogolfový

Po včerejším náročném programu máme posunutý budíček a není ani fyzická rozcvička. Hrajeme hned dvě kola celotáborovek a máme jen jeden blok přednášek, aby se vše stihlo.
Pak nás orgové ženou ven s velmi zvláštním požadavkem. Všichni si máme vzít boty s tkaničkami. Část z nás ale takové boty nemá, takže některým orgové půjčují svou obuv a případně se připojují ke skupinkám. Na louce si dva lidé zaváží oči, každý z nich smí ale používat pouze jednu ruku a třetí nenaviguje, jak mu mají zavázat boty. Některým to jde lépe, některým hůře, ale nakonec se to daří všem.
Po obědě a odpoledním klidu se obouváme: kdo může běhat – běžeckou obuv, kdo běhat nemůže – chodící obuv.
Na horním hřišti nám orgové rozdávají balíček různobarevných papírků a během dvaceti kol musíme co nejvýhodněji lístečky na burze vyměnit. Hrajeme ještě druhé kolo, kdy už víme, jaké ceny jsou normální a která kola jsou výhodná. Hrajeme až do večeře.
K večeru je stále teplo a my už jsme dost unavení, takže po dlouhé době hrajeme neběhací hru. V lese si najdeme klacky jako hole, dostáváme tenisáky jako golfové míčky a do připravených jamek se snažíme tenisák dostat na co nejmenší počet úderů. Nestíháme to ani dohrát, protož je skoro tma a orgové nás ženou do chaty.

Úterý 26.7. – vyhlašovací

Dneska nás čeká poslední soutěžní den. Po ranní fyzické i mentální rozcvičce jsou poslední dva bloky přednášek. Místo předobědní hry se fotíme v malých týmech, velkých týmech a libovolných skupinkách.
Pak odcházíme na poslední společný oběd. V poledním klidu finišují práce na cestovatelských denících, abychom je mohli o půl třetí definitivně odevzdat. Následují poslední tahy ve velkých i malých týmech.
Venku ale začalo mezitím pršet, takže poslední slíbená hra Buldoci je bohužel zrušena, protože hřiště vypadá jako rybník. Někteří zkouší smlouvat, že vůbec nevadí, že budou všichni mokří a špinaví, že stejně se už jede domů. Orgové místo toho v klubovně pouštějí videostop – ukázky z filmů a je třeba bezprostředně po ukázce odpovědět na otázky. Tato hra již není na body, ale jen pro zábavu.
Před večeří nám ještě orgové vysvětlují princip rozlučkových obálek. Po večeři, kdy se pouštíme do psaní vzkazů, venku přestává pršet a orgové tak mohou nachystat vyhodnocení a připravit všechny ceny.
Celí netrpěliví jdeme ven. Postupně se vyhlašuje nejlepší velký tým a následně nejlepší malý tým. V obou je Kája, která se stává, zcela zaslouženě, celkovým vítězem.
Pak si postupně, jak nás orgové volají, chodíme pro ceny, které si vybíráme z nabídky. Po třech kolech už je vše rozebráno a my si jdeme ceny zanést do pokojů, převlíknout se a přesunout k tradičnímu závěrečnému ohni.

Středa 27.7. – odjezdový

Ráno již není fyzická rozcvička, ale jen mentální a po snídani začínáme balit. Po uklizení pokojů se snažíme dát do původního stavu celou chatu. Postupně si pro táborníky přijíždějí rodiče a o půl jedenácté je přistaven autobus pro všechny, kteří se vracejí do Prahy.
Před půl druhou jsme v Praze, kde nás čekají rodiče. Loučíme se se všemi a první účastníci se hlásí na tábor na příští rok.