Deníček tábor LO 2017

Sobota 15.7.

Scházíme se v Praze na Černém mostě v jednu hodinu jako každý rok, ovšem tento rok má náš autobus zpoždění a odjezd se tedy opozdil o nějakou tu chvíli. V autobuse všichni vyplňujeme kvízy a luštíme první úlohy.
Po příjezdu k chatě se vybalujeme a nastává chaos při ubytovávání, kdy se podaří pět minut po ubytování rozbít schůdky u jedné palandy. Když už jsme všichni vybalení a pomalu se to v chatě uklidňuje, scházíme se na terase a probíráme organizační věci, dozvídáme se, v kolik budeme vstávat a chodit spát a jak bude tábor celkově probíhat. Po tomto krátkém meetingu jdeme na večeři a po ní se seznamujeme a řadíme podle jména, vzdálenosti od Prahy a dokonce i délky vlasů, kde první v řadě s nejdelšími vlasy tentokrát není žádná dívka, ale malý Kuba. Když už se všichni známe, skládáme text, který nám rozdělí účastníky do týmů, a poté si vyslechneme, o čem budou letošní celotáborové hry. Společné aktivity zakončujeme oblíbenými hrami jako je mrazík či molekuly, a celý den uzavíráme pohádkou.

Neděle 16.7.

Ráno zahajujeme tradičním budíčkem a vybíháme na krátkou rozcvičku. Po snídani pokračujeme přednáškami, u kterých zvítězily u většiny dětí Ondrovy přednášky o plastech a jiných chemických sloučeninách nad přednáškami o matematice. Předtím, než jdeme hrát oblíbenou tradiční hru na buldoky, ještě shlédneme videa o významných dnech, jako například den objevu penicilinu.
Na oběd jdeme všichni udýchaní a vyřízení, o to víc nám ale chutná.
Po skončení poledního klidu se scházíme na hřišti a snažíme se opsat co nejsprávněji co nejdelší část textu, který leží na protější straně hřiště. V procesu zapamatování textu ale musíme ještě po cestě zodpovědět jednoduché otázky, jako příklady malé násobilky či si vzpomenout, jak se co řekne anglicky. Po zjištění, že text nemá jen jednu stránku, nastává všeobecné zděšení, nikdo se ale nevzdává a snaha pokračuje.
Když dojíme svačinu, přesouváme se do lesa, kde chvíli hrajeme hru „chraň si své číslo“ a pak se vracíme na hřiště a hrajeme oblíbené běhací kámen, nůžky, papír, po jejímž skončení následuje večeře.
Večer se týmy rozdělí na poloviny, kdy jedna dvojice zůstává v chatě a snaží se sestavit příběh o 26 větách – každá věta na jedno písmeno abecedy. Druhá část týmu zatím vyrazila do lesa, kde je pro ni připraven azimuťák, kde se musí orientovat pomocí buzoly a zodpovědět nám otázku, kterou při procházení sestaví. Některým se daří lépe, některým hůře, ale nakonec se to povede dokončit všem.
Jako bonus ten den máme po večeři zákusek – výbornou buchtu, který upekl náš třináctiletý účastník Jikkie. Škoda, že na každého byl jen jeden kousek, všichni by si dali rádi mnohem více.
Den jako obvykle zakončujeme pohádkou a pak jdeme všichni spát.

Pondělí 17.7.

Po probuzení, akční rozcvičce a snídani začínají videa a po nich přednášky – dnes obzvlášť zajímavé, neboť jsme se mohli dozvědět, jak funguje pojištění, něco o virtuálních měnách či o letectví v Čechách. Ještě rozmanitější je ale předobědní hra – donést co nejvíce věcí ze seznamu, které týmy dostaly. Mohli jsme tedy vidět hromádky různých věcí, obsahující různé plyšáky, hlavolamy, věci vydávající zvuk, hodinky, modré věci či dokonce zvíře a kopřivu.
Najedení a odpočinutí po poledním klidu jsme se vydali hrát hru s názvem ekosystém, kde bylo za úkol mít na konci co nejvíce orlů, koček a čápů, přičemž jsme je také museli mít čím nakrmit a udržovat při životě. Sice nebylo horko, hra se ale trochu protáhla a do chaty jsme se tedy vraceli vyčerpaní. Před večeří už jsme si stihli zahrát jen poklidné živé pexeso, ve kterém exceloval Vojta, i když si ani on, ani jeho protihráč pořádně nepamatovali jména půlky lidí z tábora, i když už tu s nimi tráví celý druhý den.
Večerní program byl také klidnější, šlo o vybarvení obrázku různými barvami, které byly podle čísel rozvěšeny kolem chaty na lístečcích...což zní jednoduše, zádrhel byl ale v tom, že k dispozici jsme měli jen obyčejnou tužku.
Pak už jen umýt, pohádka a spát…
...a o pár hodin později zase vstávat na letošní první noční hru. Chatou se rozlehla znělka a pomalu všichni apaticky vstávají, snaží se najít všechny věci a scházíme se dole, kde poté pokračujeme do lesa, kde jsou rozvěšeny desky, na kterých jsou napsané různé kategorie. Máme za úkol u každé kategorie napsat slovo, které nenapíše nikdo jiný. Když už mají všichni oběhnuty všechny kategorie, vracíme se zpátky do chaty a tentokrát už spíme až do rána.

Úterý 18.7.

Dnes jsme vstávali později, protože noční hra všechny unavila. Po snídani a všech ranních procedurách následovaly jako vždy videa a přednášky, kde jsme měli možnost se dozvědět něco o historii Číny či se naučit složit Rubikovu kostku. Kostky potom během dne skládal skoro celý tábor v každé volné chvíli.
Následně byl vyhlášen generální úklid všech pokojů a po něm jsme se snažili vytvořit co největší křížovku ála scrabble, kterou jsme ale celou před obědem nestihli.
Polední klid účastníci, kteří dostali poštu, věnovali vymýšlení divadel, která nám na jeho konci zahráli. Poté jsme dokončili křížovky a poté se celé odpoledne snažili projít otázkovým labyrintem. Jakmile jej všichni dokončili a našli cestu do cíle, procvičili si některé své vědomosti, když odpovídali na otázky ze zeměpisu, snažili se rozpoznat loga různých společností či poznávali známé osobnosti.
Po večeři se týmy snažily co nejrychleji sebrat šátek, ležící mezi nimi. Pak jako každý den následovala očista a pohádka, po které se šlo spát.

Středa 19.7.

Dnes jsme začali den matematickou fyzickou rozcvičkou, kde jsme si procvičili grafy různých funkcí a během dopoledne jsme se mohli dozvědět něco o přírodních jedech a šifrování.
Před obědem jsme se snažili co nejrychleji přenést lentilky z jednoho konce hřiště na druhý jen pomocí brček, což nebyl jednoduchý úkol.
Na konci poledního klidu jsme zase mohli shlédnout scénky v podání příjemců pošty a poté začal odpolední program – ocitli jsme se v lese, kde veverky skáčou speciálním způsobem - na stromech byly různobarevné fáborky a veverky skákaly vždy na ty, na kterých byly fáborky stejné barvy. My měli za úkol zjistit, kolik skoků jim bude trvat dostat se ze zadaného stromu na konečný strom.
Když se to podařilo dokončit většině týmů, přičemž někteří dokonce našli i jednu alternativní možnost, dostali jsme papír, popsaný jazykolamy. Ty jsme si měli v týmu rozdělit, a každý člen se měl naučit část z nich nazpaměť a poté je říci bez chyby, každý třikrát po sobě.
Den jsme zakončili lehce atletickou hrou – v týmu jsme měli zadáno, kolik a jakých končetin se smí dotýkat země. Každý tým se s tím pral trochu jinak, ale vždy vznikly úžasné formace. Nakonec se týmy snažily dotýkat se země co nejmenším počtem částí těla, což se ve většině případů podařilo dotáhnout na jedničku, když týmy vytvořily valné hromady. Před pohádkou a večerkou jsme si ještě stihli zahrát torpéda.

Čtvrtek 20.7.

Ráno jsme vstali plní energie a ještě před snídaní jsme se dozvěděli, že se dnes vypravíme na výlet, který bude zakončen bazénem. Rychle jsme se nasnídali, sbalili si batůžky a vyrazili. Cesta rychle utíkala, viděli jsme mimo jiné také dva slepýše a šli jsme po lesních cestách do kopce, kde jsme si o pauze natrhali trochu borůvek. Šlapali jsme rychle, a proto jsme na určené místo dorazili s předstihem, najedli jsme se a v jednu jsme byli vpuštěni do bazénu.
Měli jsme k dispozici nejen klasický plavecký bazén, ale také divokou řeku, vířivku a dokonce i tobogán. Následující dvě hodiny jsme řádili v bazénu s nafukovacím žralokem a balonem a dalšími vodními hračkami. Pomocí go-pro kamery jsme fotili profilové fotky všech účastníků pod vodou.
Bazén jsme všichni opustili vyřízení, ale stejně ještě měli všichni energii na hraní ukazovací hry a hry se šiškami. Do chaty jsme už nešli pěšky, ale odvezl nás autobus.
Po brzké večeři, kde si skoro všichni přidali, jsme měli náhražku poledního klidu a následně byl oznámen večerní program – příprava na další den, den naruby.
Když už měli všichni vymyšlen program, šli jsme hrát ven běhací piškvorky s šátky i přes deštivé počasí.
Večer jsme shlédli představení od příjemců pošty, která se dnes výjimečně povedla.

Pátek 21.7.

Dnes výjimečně budíček v rámci dne naruby zajišťovaly děti. Do pokoje orgů se ale dlouho nikdo z týmu, který měl budíček a rozcvičku na starost neodvážil, a proto měli na rozcvičku zpoždění. Rozcvička byla formou hry na mrtvého brouka. Na mentální rozcvičku si každý z tábora připravil jednu otázku.
Na snídani začala pravá zábava dne naruby. Nejen, že jsme měli totiž všichni ten den oblečení naruby, ale na den naruby nikdo nejí sám a napít i najíst nám musí dát někdo jiný. Ve dvojicích jsme se krmili houskami a snažili se příliš neupatlat.
Po snídani začalo dopoledne plné přednášek. Nejdříve nám Eliška představila atletiku, následoval Ben, který nám povyprávěl o bezpečnostních dírách ve webových serverech. Dozvěděli jsme se něco o tenise a moderní gymnastice od Šimona a Dáši a Verča nám připravila přednášku o zpěvu s workshopem. Max nám zapřednášel o biatlonu, Maty o karate a Sára s Matějem měli půlenou přednášku o lacrosu a lovcích mamutů.
K obědu byly tradičně vdolky. Zatímco někteří byli schopni sníst vdolek na dvě kousnutí a svému krmiči málem ukousli prsty, jiným to trvalo podstatně déle. Nikdo se ale neubránil opatlané puse od tvarohu.
Během poledního klidu všichni horlivě připravovali odpolední program, který zahájil tým Inplan se svou hrou na vesmírné trosečníky. Pokračovali Astronauti se svým barevným sudoku v lese, a po nich nám zadali Čtyřlístci postavit co nejvyšší stavbu za pomoci čtvrtky, běžného papíru, dvou brček, kousku provázku a izolepy.
Poté jsme si zaběhali a snažili se zavázat na provázku uzel ve dvojici, kdy každý z dvojice mohl používat jen jednu ruku a když se nám to všem podařilo, skládali jsme pod vedením Interspace warpers báseň na organizátorský tým DHMK.
Jako poslední měli hru před večeří Vládci impéria. Vylosovali jsme si své handicapy, se kterými jsme měli v týmu přejít hřiště – někteří nesměli mluvit, jiní neviděli a někteří měli za úkol jít jen po rukou. Když jsme úspěšně překonali hřiště, zahráli jsme si hru „Co bys dělal, kdyby“, u které jsme se zasmáli.
Po večeři, která už nebyla tak dramatická jako předchozí dvě jídla, protože už jsme měli krmení nacvičené, jsme měli od Planet miners za úkol dostat portál pomocí různých surovin, které jsme získávali za dřepy či kliky, takže jsme snědenou večeři zase rychle vyběhali.
Udýchaní jsme se přesunuli na hřiště, kde pro nás měli Planet lordi přichystanou hru s kartami, při které jsme museli zapojit paměť a po nich nás Planet villagers zavedli do lesa, kde jsme měli za úkol postavit stůl.
Před spaním jsme si zase přečetli pohádku, tentokrát v podání Verčy a Kríšy.
Tím ale den ještě neskončil, protože před půl jednou jsme se zase museli z postelí vyhrabat na noční hru. Ve velkých týmech jsme se rozdělili na obránce a útočníky a měli jsme za úkol si navzájem brát věci z vyznačených území a propašovat je ke svému týmu. Když jsme se znovu dostali do postele, unavení a vyběhaní, okamžitě všichni usnuli.

Sobota 22.7.

Dnešní den jsme měli posunutý budíček a vyslechli jsme si přednášky od Bety a Kachny, po kterých jsme seběhli na hřiště, kde jsme našli připravené lahve naplněné vodou a prázdné kbelíky. Naším úkolem bylo, jak jsme se dozvěděli, přenést vodu z lahví do kbelíků, ovšem pouze za pomocí našich úst.
Na konci poledního klidu jsme mohli shlédnout představení v podání Jikkieho, jako víly Grundilky a našich tří orgů, kteří dostali poštu.
Odpoledne nás čekala stanovišťovka. Kubík nám zadával slova, která jsme měli složit z písmenek poházených po hřišti, u Martina jsme si procvičili dřevorubecké dovednosti. V lese jsme pro změnu tvořili obraz z přírodních surovin a zahráli jsme si na Popelku. Tvořili jsme také na stanovišti u Juraje a Ondry, kde jsme stavěli lidské pyramidy. U Kachny jsme si mohli zastřílet ze vzduchovky a u Bety zatancovat.
Krásným zakončením dne byl táborák, kde jsme si opékali buřty a krásně si zazpívali.

Neděle 23.7.

Začali jsme klasickým ranním rituálem rozcviček a pokračovali jsme přednáškami, které dnes měli Martin s Jurajem. Hned poté jsme měli možnost zkusit, zda patříme mezi ta dvě procenta lidí, kteří dokážou vyřešit Einsteinovu hádanku o pěti domech.
Odpočatí z poledního klidu nám byl oznámen odpolední program – očekávaná a oblíbená šifrovačka! Ta ovšem skončila skoro ještě dřív, než začala. Už na druhé šifře začalo velmi hustě pršet. To by samozřejmě nikomu nezabránilo jít dál, ale někteří si neoblékli pláštěnku včas a byli za chvíli celí mokří. Všichni byli tedy odvoláni zpátky do chaty, kde doluštili skládací šifru, kterou v dešti nebylo možno řešit.
Nebyli jsme ale ochuzeni ani o další šifry. Okolo chaty jsme šli na další šifry, a pak na večeři.
Všichni jsme byli zklamaní, že táborová klasika, šifrovačka, byla takto zničena, a že jsme přišli o dobrodružství. Zanedlouho jsme ale zjistili, že to není tak úplně pravda – znovu jsme pokračovali v šifrách a tentokrát nás cesta zavedla až k Vrchlabí. Vzhledem k tomu, že jsme vycházeli až po večeři, jsme si později užili i noční les a do chaty jsme dorazili pozdě, kde nás čekaly klasické pošifrovací palačinky, které jsme si mohli ochutit podle svého výběru.
Spát jsme dnes šli sice velmi unavení, ale zato spokojení s palačinkami v žaludku.

Pondělí 24.7.

Dnešní den jsme vstávali až v půl deváté, vzhledem k tomu jak se včerejší šifrovačka protáhla a dopoledne se neslo ve znamení přednášek o leváctví, číselných soustavách či piškvorkách, o kterých nám přednášel Kubík.
Před obědem jsme si pořádně zamotali hlavu při slonících – nejdříve jsme se desetkrát zatočili a poté jsme měli za úkol oběhnout kyblík na druhé straně hřiště. Tentokrát sice nikdo neskončil ve křoví, ale dobrá polovina z nás k tomu neměla daleko. Všichni chtěli ještě ještě, ale museli jsme jít na oběd.
Po obědě a po poledním klidu jsme zase měli možnost shlédnout divadelní představení v podání příjemců pošty a poté jsme byli všichni svoláni k začátku detektivního případu, který jsme měli za úkol vyřešit. Postupně jsme objevovali další a další podezřelé zapletené do vyloupení banky a snažili se zjistit, kdo z nich tento čin spáchal. Vykradena byla v době polední pauzy, ředitel měl celý den volno a někteří zaměstnanci se chovali nanejvýš podezřele. Většinou se podařilo zjistit pachatele, ale ne všichni přišli na motiv a ne všichni měli důkazy. Pátralo se do večerních hodin.
Když všichni oznámili výsledky svého pátrání, vyslechli jsme si celý průběh událostí i to, jak jsme měli k výsledku dojít.
Večer jsme šli jako obvykle po pohádce spát – tentokrát byla na pohádce malá účast, protože byli všichni velmi unavení.

Úterý 25.7.

Dnes se vstávalo obzvlášť špatně. Rozcvička ale všechny probudila a po snídani už jsme byli zase v plné formě. Dnešní přednášky byly u Ondry o matematice a u Anči jsme se mohli něco dozvědět o jídle a jeho hodnocení.
Vzhledem k tomu, že je dnes poslední den tábora, dopoledne jsme věnovali focení. Nejdříve se vyfotila skupinová fotka celého tábora a pak došlo i na focení skupin – týmů, pokojů, jiných skupin, fotky s orgy a pak také fotka celého týmu orgů. Na dobu focení dokonce i přestalo pršet a začalo právě ve chvíli, kdy jsme šli na oběd.
Holky celé dopoledne během přednášek tvořily obálky na vzkazy, které jsme všichni psali celý polední klid, a které si potom přečteme až doma jako poslední vzpomínku na tábor.
Celé odpoledne potom bylo věnováno divadlu. Ovšem ne ledajakému. Dostali jsme určené místo děje a pár slov, která se v představení musí objevit. Stále to ale nebylo všechno – divadlo jsme hráli pozpátku, od poslední scény k první. Postupně se nám po dlouhém nacvičování a líčení představily všechny čtyři velké týmy se svými představeními. Jikkie jako vždy ztvárnil vílu Grundilku, tentokrát i patřičně oděn a nalíčen a v hlavních rolích ho doplnila Áďa a její roztomilé „bahníčko“.
Po divadlech následovala večeře a po ní jsme se sešli na terase, kde proběhlo vyhlášení tábora.
První z velkých týmů skončili Motorožci a z malých týmů to byli Planet Villagers. Tudíž se stala celkovým vítězem Aduš. Ve strachu z deště jsme vyhlašování museli urychlit, i tak si ale všichni odnesli ceny, které chtěli.
Vzhledem k hrozbě deště se nemohl večer uskutečnit táborák, ale zvládli jsme se zabavit i tak. Po posledním táborovém čtení pohádky jsme šli všichni spát se smutným výhledem na zítřejší odjezd domů.

Středa 26.7.

Naposledy nás probudil budíček a následovala rozcvička s Ondrou a poté jsme o mentální rozcvičce sepisovali, co se nám na táboře líbilo, které přednášky nás zaujaly či co by mohli vedoucí zlepšit, pokud by to bylo v jejich silách.
Po snídani jsme se dali do balení. V chatě vládl chaos, kontrolovaly se pokoje, aby si nikdo nic nezapomněl. Do obálek se vkládaly poslední vzkazy. A poté nastala jedenáctá, oběd a po něm odjezd. Tentokrát bylo na rozdíl od prvního dne, kdy jsme jeli autobusem na tábor ticho. Všichni jsme byli unavení. Na Černém mostě jsme se zase shledali s rodiči a mohli se těšit, že pojedeme příští rok znovu!