Deníček tábor LO 2018

Sobota 14.7.

Jako každý rok jsme vyrazili z Černého mostu z Prahy. Všichni dorazili včas a to včetně autobusu. Cesta do naší chaty nám zabrala něco přes hodinu a půl, v autobuse se všichni mohli zabavit různými rébusy.
Po příjezdu k chatě jsme se rozdělili do pokojů, svoje pokoje jsme museli najít přiřazením jména vynálezce, které jsme dostali na papírku k tomu, co objevil či vynalezl, což bylo vyvěšeno na dveřích pokojů.
Zbytek dne jsme strávili seznamováním. Snažili jsme se uhádnout, která ze dvou věcí, které si o sobě každý táborník napsal je pravda, a která ne. Když už jsme se všichni znali a přišli z večeře, představili jsme si naše letošní celotáborové hry. Zatímco ve velkých týmech budeme objevovat moře a hledat poklady, v malých týmech budeme skupovat nemovitosti ve městě Kachnasity.
Na závěr dne jsme si ještě zahráli matfyzáckou honičku a bombu a štít, pak byl už čas akorát na pohádku a šlo se spát.

Neděle 15.7.

Ráno nás vzbudil budíček a po fyzické a mentální rozcvičce jsme zamířili na snídani. Najezení a spokojení jsme shlédli video o tom, jak se dělají léky a jak to s nimi funguje a poté jsme se rozdělili mezi dva naše dnešní přednášející – na prvních přednáškách jsme se dozvěděli něco o atomu a nebo o potravinové intoleranci, druhé přednášky se zabývali optikou a vesmírem.
Před obědem jsme si zahráli nejoblíbenější táborovou hru – buldoky. Z oveček se postupně stávali buldoci, a i když už jsme museli na oběd, stále všichni chtěli hrát dál.
Odpočatí po poledním klidu jsme se vrhli na odpolední program, který jsme zahájili tím, že jsme se každý stali jedním zvířetem. Nikomu jsme neříkali co jsme, a museli jsme postupně najít všechna ostatní zvířata. Když jsme alespoň někteří úkol splnili, museli jsme ve velkých týmech rozluštit všechna slova a poté i věty, které nám byly čteny pozpátku. Od jednoduchých třípísmenných slov jsme se postupně dostali až ke značně komplikovaným souvětím.
Zbytek odpoledne jsme strávili hraním běhacích piškvorek a závodů o to, kdo dříve vezme šátek ze středu hřiště.
Po večeři jsme si procvičili jména všech ostatních při hraní lidského pexesa a nakonec jsme měli za úkol napsat příběh, kde každá věta musela začít na jedno z písmen abecedy.
Po večeři a a pohádce jsme šli do postele, ze které nás ale vyhnala znělka na noční bojovku, kde jsme se snažili strefit mezi 20 nejvýznamějších věcí z různých oblastí. Až po konci bojovky jsme mohli jít nerušeně spát.

Pondělí 16.7.

Do nového dne nás probudila hudba a my se vydali na snídani. Unavenější než obvykle kvůli noční hře jsme poté strávili dopoledne na přednáškách, kde jsme se mohli něco dozvědět o matematice či o kultuře a historii Vikingů nebo o bojových uměních.
Plni nových informací jsme poté byli posláni na hřiště s tím, že si s sebou můžeme vzít každý tři věci, které si myslíme, že by se nám mohli hodit. Každý zvolil jinou výbavu a většina předpokládala podraz ve formě výletu či šifrovačky. Nekonalo se ale ani jedno z toho, místo toho jsme měli za úkol z námi přinesených věcí a z věcí v okolí složit řetěz na způsob slovního fotbalu, přičemž jsme měli použít co nejvíce věcí.
Po poledním klidu jsme rozdali poštu – vzhledem k tomu, že všichni kdo už na táboře byli a tudíž věděli, že v případě, kdy by jim přišel dopis, by museli hrát divadlo, nařídili rodičům neposílat nic, rozhodli jsme se letos za dopisy pro změnu rozdávat bonbony. Všichni se tvářili velmi nedůvěřivě a nevěřili, že v tom není nějaký háček.
Odpoledne jsme poté strávili nejdříve počítáním s kartami a následně „focením“. Zatímco jeden z dvojice byl vždy fotograf, ten druhý si zahrál na fotoaparát a dohromady měli „nafotit“ nějaký příběh, který nám následně „fotoaparát“ musel dle své paměti sepsat.
Mezi dnešní dobrodružství patřila i večeře. V jídelně na nás totiž čekaly připravené čínské hůlky. U večeře jsme se tím pádem zdrželi déle než obvykle, protože ně všichni zvládali jíst rizoto obvyklým tempem.
Den končil závodem smrti. V týmu jsme měli splnit sadu úkolů, přičemž jsme mohli dělat i několik věcí zároveň. Louka se tedy zaplnila dvojicemi i jednotlivci, kteří zpívali zatímco dělali trakaře, šli trasu poslepu a tleskali či skákali po jedné noze, přeříkávali abecedu pozpátku a u toho ještě tleskali. Celý závod jsme zakončili sudy z kopce dolů k chatě a po pohádce jsme šli úplně vyčerpaní spát.

Úterý 17.7.

Dnes jsme se probudili do deštivého rána, což nám ale nezabránilo mít fyzickou rozcvičku – v pláštěnkách jsme venku hráli evoluci.
Jako vždy následovala mentální rozcvička a snídaně. Na dnešních přednáškách jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací o zvířatech, něco o šifrování a také o volbách. I předobědní hra nás mentálně vyčerpala – snažili jsme se doplnit přísloví, jehož první část nám byla přečtena. Některá přísloví znali všichni, některá dala pořádně zabrat.
I odpolední program potrápil naši paměť. V týmech jsme se museli naučit 24 krátkých básniček. Háček byl v tom, že ty básničky, které jsme museli poté přeříkat orgům, nás musel naučit někdo jiný z týmu. Zatímco někteří zvládali i náročné slovosledy na první pokus, byli i tací, co i při jedenáctém pokusu udělali chybu. Čas do večeře jsme vyplnili další karetní hrou, ve které jsme využívali karty k popsání slova, které si myslíme.
Když jsme se vrátili z večeře, byla pro nás už připravena další hra – logoquiz. Podle loga jsme museli poznat název značek aut, potravin, oblečení či počítačů.
Ani dnes v noci jsme ale neměli klidný spánek. I dnes nás vyrušila znělka na bojovku a my se celí rozespalí vydali hrát noční tetris. Snažili jsme se co nejlépe vyplnit dané tvary z kostiček, pro které jsme si běhali.

Středa 18.7.

Po několika náročných dnech a po bojovce jsme za odměnu mohli spát mnohem déle než obyvkle, znělka nás z postelí vyhnala až v devět hodin ráno. Po tradiční mentální rozcvičce jsme snídali ve svojí chatě. Dopoledne jsme poté strávili vyhodnocováním celotáborových her a přednáškami.
Celé dopoledne pršelo a před obědem jsme si zahráli jen krátkou hru v pláštěnkách – ponorky.
Na konci poledního klidu jsme se dozvěděli náplň odpoledne – detektivka. Bylo nám oznámeno úmrtí krčmářky, prozkoumali jsme místo činu a poté jsme museli vyslýchat různé podezřelé osoby, abychom zjistili, kdo ji zabil, jak se to stalo a proč. Ne všichni v tomto byli úspěšní.
Den jsme jako pokaždé zakončili pohádkou.

Čtvrtek 19.7.

Jako vždy jsme se probudili, proběhli se na fyzické rozcvičce a po mentální rozcvičce jsme se nasnídali.
Dnešní přednášky byly některé o matematice, jiné o přírodních látkách v rostlinách a jedna zaběhla dokonce na pole filosofie. Poté nám bylo řečeno, že si máme vzít trhací oblečení a dostavit se na hřiště. Nikdo netušil, co se bude dít a ještě více byli všichni zmateni, když jsme se vydali k lesu. Do každého velkého týmu jsme dostali lžíci a seřadili jsme se do zástupu. První musel poslat lžíci dozadu, poslední s ní přeběhl dopředu a tak dále...a takto jsme se měli dostat až na oběd. Nikdo nevěřil vlastním uším, když to bylo oznámeno. Ještě k tomu jsme v zástupu nestáli, ale seděli. Po úmorných dvaceti minutách, kdy jsme se od lesa tímto způsobem dostali na hřiště se nad námi orgové smilovali, vyhlásili cíl tam, a my se mohli konečně jít najíst.
Na konci poledního klidu nás majitelé příchozí pošty oblažili divadelními scénkami.
Odpoledne jsme soutěžili v různých disciplínách. V týmech jsme se navzájem vyzvali k různým zajímavým činnostem od zpívání, přes běhání, hraní šachů až po různé akrobatické kousky. Nebo například žmoulání kopřivy či karetní triky.
Sice jsme vydali spoustu energie, stejně jsme ale měli dostatek sil na večerní běhání s lístečky.
Pohádka byla dnes krátká, mohli jsme jít tedy brzo spát.

Pátek 20.7.

Ukázalo se, že jít předchozí večer spát brzy se pro dnešek vyplatilo. Ráno jsme sice byli vzbuzeni normálně, ale byl to náročnější den než všechny ostatní.
Když nám bylo při snídani řečeno, že máme mít pití stále u sebe a máme si tedy na snídani naplnit lahve, vznikly dohady, že bude šifrovačka. To sice všichni prohlašovali poslední tři dny každý den, tentokrát to ale byla pravda. V deset hodin jsme dostali první šifru a vydali jsme se na cestu. Šifry nás zavedly až do Vrchlabí, které jsme prošli křížem krážem a dokonce měli někteří z nás možnost se vykoupat. Pro některé to byla dokonce povinnost, protože jedna šifra plavala na hladině místní vodní nádrže.
Po cestě jsme dostali dokonce i jídlo – všechny napadlo, zda to také není šifra, ale jen někteří jí opravdu našli a vyřešili. Bohužel ne všichni, někteří jí snědli, aniž by si všimli nápadně pravidelných teček v sýru ve své bagetě.
První týmy došli do cíle kolem šesté, poslední pak těsně před devátou večer. Všichni jsme byli ale stejně zničení a nadšení a všichni do jednoho jsme byli odměněni palačinkami ozdobenými přísadami dle vlastního výběru. Dnes jsme usínali všichni téměř okamžitě po ulehnutí do postele.

Sobota 21.7.

Vzhledem k tomu, jak náročný byl předchozí den, jsme dnes měli budíček až v půl deváté a měli jme jen mentální rozcvičku. Dopoledne probíhalo téměř jako obvykle, v dnešních přednáškách jsme měli možnost se něco dozvědět například o umělé inteligenci.
Po přednáškách jsme se všichni sešli na terase, kde nám byla rozdána dlouhá brčka. Když jsme potom uviděli kbelíky naplněné tekutinou, začali jsme tušit, co nás čeká. Tušili jsme správně. Ve velkých týmech jsme měli pomocí dlouhých brček co nejrychleji vypít obsah kbelíku. A jako bonus po vypití jsme na hřišti hráli jednu z „nejoblíbenějších“ her – sloníky.
Odpoledne jsme strávili různými činnostmi na různých stanovištích. Zkusili jsme si nadabovat krátkou ukázku, dělali jsme reklamu a nebo jsme fotili dvě fotky, mezi kterými mělo být deset rozdílů.
Den jsme zakončili táborákem, opekli jsme si buřty či chleba a zazpívali si.

Neděle 22.7.

I když jsme šli včera spát později než obvykle, vstávali jsme v normální čas a nebyli jsme ochuzeni ani o mentální ani o fyzickou rozcvičku. O dnešní přednášky byl enormní zájem, všichni chtěli slyšet něco o nutné obraně a o historii počítačů.
Před obědem jsme ještě stihli pexeso – zrádné obrázky žárovek, ke kterým jsme museli hledat dvojice.
Po obědě jsme měli podobný program jako den předešlý, akorát s tím rozdílem, že jsme byli ve velkých týmech. Chodili jsme jako kačenky, dělali jsme pavouka nebo jsme kreslili podle popisu.
Když jsme se poté po večeři sešli všichni na hřišti, byl nám oznámen dlouho očekávaný den – den naruby. Připravovali jsme si přednášky a hry na další den a večer, po shlédnutí zábavného videa místo pohádky, jsme šli spát.

Pondělí 23.7.

Den naruby začal jako vždy budíčkem a rozcvičkou, kde jsme dělali šílené, splašené nebo spící kravičky.
Následovalo dopoledne plné přednášek, které nám zprostředkovaly různé týmy. Mohli jsme se něco dozvědět o různých plemenech psů, o orientačním běhu, o tom, jak se dělají triky s kartami nebo o Punských válkách a starověkém Římu.
Dokonce byl dnes i zkrácený polední klid, abychom odpoledne stihli všechny hry. Obcházeli jsme křížovky, procházeli jsme překážkovou dráhu například se zavázanýma očima, hráli jsme lodě, vraždili jsme se mrkáním nebo jsme plnili různé úkoly. Všechno jsme zakončili po večeři, kdy jsme zjišťovali, pod kterým kyblíkem je který tvar podle různých indicií a nakonec jsme jednoho člena týmu strojili do co nejlepšího kostýmu nějaké pohádkové postavy. Měli jsme zde různé víly a největší atrakci – tříhlavou saň.

Úterý 24.7.

Dnes ráno jsme měli neobvykle náročnou rozcvičku – Kachnik nás vzal běhat. Mentální rozcvička byla dnes také jiná než obvykle – místo standardních deseti otázek jsme měli napsat na každé písmeno abecedy jedno zvíře, které na to písmeno začíná.
Dopoledne jsme se dozvěděli o Japonsku či o netopýrech a jejich echolokaci a poté jsme se vydali ven na hřiště, kde jsme si vyzkoušeli, jak asi vznikají drby. Jeden z týmu si přečetl článek a poté ho převyprávěl dalšímu, ten zase dalšímu a tak dále. Poslední z týmu ho měl za úkol sepsat. Zatímco někteří ho měli skoro doslova přesně, jinde se popletla jména, místa a dokonce i to, co přesně se stalo.
Po odpoledním klidu jsme dostali za úkol vymyslet a zahrát divadla, která byla vždy smíchaná ze dvou pohádek. Sněhurku navštívil Rákosníček, k Popelce se vloudil malý šmoula s Gargamelem a nebo se k princezně ze mlejna zaběhli zajíc a vlk z Jen počkej zajíci. Zábava byla především příprava, protože jsme měli k dispozici různá malovátka, křídy na vlasy a různé náhrdelníky.
Další zábava byla sledovat divadla ostatních, protože se většinou velmi povedla a asi největší potlesk sklidil malý čertík v podání Matyho a jeho dokonalé „já jsem malej, ale šikovnej!“ a také Jikkie v roli krále z pohádky Sůl nad zlato, kterého jsme v ten den poprvé slyšeli zvýšit hlas při vyhánění své nehodné dcery. Povedená ale byla všechna a všichni jsme se úžasně pobavili.
Když jsme se navečeřeli a trochu umyli od všech těch malovátek, proběhlo vyhlášení výsledků. Nejlepším velkým týmem se stala o pouhý jeden bod Mafie na Kachňáku, nejlepší mezi malými byl tým s názvem Hnutí ne. Celkově tedy tábor vyhrál Šimík, který byl členy obou těchto vítězných týmů. Za svou výhru si odnesl letošní hlavní cenu, a to obří krabici Lega.
Tábor jsme zakončili jako vždy táborákem, kde jsme si všichni společně zazpívali a opekli buřty. Všichni by si sice nejraději užili poslední večer a noc tábora co nejvíce a celou noc si jen povídali, ale většina byla tak unavená, že skoro hned usnula.

Středa 25.7.

Poslední den tábora jsme mohli vstávat později, a když jsme napsali, co nejvíce se nám líbilo z přednášek a programu, a když jsme se nasnídali, věnovali jsme se balení. V chatě byl klasický balicí chaos, někteří ještě k tomu dopisovali vzkazy do obálek.
Všechno se ale zvládlo a v půl dvanácté jsme nasedli do autobusu, kde si většina celou cestu do Prahy povídala a užívala si posledních chvil spolu. I když se všichni tvářili, že by nejraději zůstali na táboře, ze shledání s rodiči měli všichni radost. Konec konců, na táboře se snad zase shladáme příští rok.