Deníček tábor LO 2023

Sobota 8. 7. den první - příjezdový

Je sobota, to, na co jsme se těšili celý rok, je tady. Orgové se sjíždí ze všech koutů a Tábor Logické olympiády 2023 může začít. Jak je již dlouhé roky zvykem, potkáváme se na parkovišti na Černém mostě, kde jsme se hodinu po poledni začali pomalu scházet a rozpoznávat známé i nové tváře. Po naskládání se do autobusu a zamávání rodičům se klidnou cestou vydáváme na chatu a začínáme se zabydlovat. Seznamovací hry hned po příjezdu jsme nemohli vynechat, přičemž jsme pro získání vzájemných informací o sobě využili například hry s klubíčkem, které se házelo v kroužku, a každý o sobě sdělil zajímavost a vytvořili jsme tak pěkně zapletenou pavučinku. Francouzské brambory k večeři nám dodali energii, a tak jsme mohli započít celotáborovky, která pro velké týmy letos nesla název TLobrazce a ve které budeme vytvářet umělecká díla na různá témata. Potom co jsme si zvolili název svých velkých týmů, se přeskupíme do malých týmů a dozvídáme se, že nás čeká námořní celotáborovka. Taky si po vášnivých debatách nahlásíme názvy svých týmů a ač se to zdá téměř nemožné, tak den končí. Při prvním letošním táborovém západu slunce přišla pochopitelně první očista, pohádka (letos budeme poslouchat Povídky od Šimka a Grossmanna) a už je tu večerka.



Neděle 9. 7. den druhý - tradiční

Děti jsou po prvním dnu stále plní elánu a energie. Pro většinu z nich je tedy budíčková znělka pouze signálem, aby otevřeli dveře a vydali se s Alexem na fyzickou rozcvičku. I tak se ale najde několik ospalců, kterým je potřeba z postele trochu pomoci. S Kubíkem (dále NeFem) si před snídaní procvičíme světová města a vrháme se na snídani. Tradičně vedou lupínky s mlékem, většina vajíčkové pomazánky se spotřebuje až během svačiny.
Dopolední program zahajuje Pája videem, ve kterém se dovídáme, proč je díky kosmonautice a zkoumání vesmíru levnější chleba. Získané znalosti pak malé týmy využívají v celotáborovce, ve které se stávají obchodníky na moři. Spousta posádek by místo koření raději nalodila pořádné dělo a smazala své konkurenty z povrchu mořského. Poté hned následovaly dva bloky přednášek od Alexe, který táborníkům přiblížil námořníky a uvedl je do problémů kombinatoriky. Proti němu přednášel NeF se světovými rekordy v prvním turnusu a studenou válkou v tom druhém. Druhou přednášku ovšem velmi přestřelil a s mladými znalci dějepisu se ke studené válce prakticky ani nedostal, lze tedy v průběhu tábora očekávat pokračování. Těsně před obědem jsme si zahráli již tradiční Buldoky, kteří na táboře nesmí chybět.
Po kuřeti na paprice s těstovinami a odpoledním klidu stráveném v duchu her Bang! a Černé historky, za doprovodu kytary a příčné flétny, jsme se vydali na odpolední program. Velké týmy si zahrály stolní tenis, místo pálek využívaly své silné dechy, aby odfoukli míček na soupeřovu stranu. Všechny zápasy byly velmi napínavé, zvlášť když rozhodčí nesděloval průběžné skóre. Dokonce se povedlo otočit pětibodový deficit a otočit tak již prohraný zápas. Po vychladnutí a osvěžení melounem jsme se vydali na louku, kde jsme se stali misionáři a kanibaly. Snažili jsme se dostat přes zrádné mosty, které každou chvíli padaly, chytali Pepu ve vichřici nebo odháněli překážejícího holuba. Poté, co všichni zvládli nástrahy a dostali se tam, kam měli, se z nás stala malá torpéda. Oproti loňským rokům byla torpéda menší, ovšem bylo jich mnohem víc a bylo tak mnohem obtížnější se všem střelám vyhnout. Pohyb pod vodou nám všem, vzhledem k vysokým teplotám a pražícímu sluníčku, velmi prospěl.
Druhý den se nesl ve znamení osvědčených klasik, nesmělo tedy chybět rizoto s čínskými hůlkami. Někteří se s nimi najedli bez sebemenších problémů, jako by hůlky byly prodlouženími jejich těla. Ti méně zkušení a zruční si nechávali od ostatních radit, případně přešli na taktiku bagr. Nakonec byli všichni schopní dřív nebo později do sebe rizoto nasoukat a boj vyhrát. Večer jsme pak po shlédnutí ukázky z Haló, Haló! Ve skupinkách vtělili do pozice policejního důstojníka Crabtreeho, který se snažil zapadnout mezi místní obyvatelstvo, ale ve větách velmi často zaměňoval, případně komolil slova. Po vydařených hereckých vystoupeních jsme popustili uzdu své fantazii a ve velkých týmech tvořili z obrazců dílo na téma „Vozidlo budoucnosti“. Ty se budou hodnotit zítra, jelikož je již čas na pohádku a na večerku a tedy i závěr druhého dne. A nebo ne…?
Je po půlnoci a chatou se rozezní známá znělka Mission imposible, která nám říká, že tenhle den pokračuje dál. Scházíme se před chatou a vyrážíme na pole, tam se rozdělujeme na naše „velké tanky“ a každý tým plní u orga sérií úkolů od filozofických otázek po zapeklité hlavolamy. Čas je nastaven na hodinu a poté se vracíme zpět na chatu a tento den opravdu končí.



Pondělí 10. 7. den třetí - námořní

Ráno se chatou znělka rozeznívá později a díky tomu, že jsme noc netrávili jen spánkem, jsme ušetřeni fyzické rozcvičky. Mentální rozcvičku si dnes připravila Pája a je zaměřená na zvířecí nej. Před videem se scházíme v patře a hodnotíme naše vytvořená vesmírná vozítka. Všechny stroje jsou propracovány do detailů, tak je opravdu co obdivovat. Po videu, kdy Jirka vysvětluje, co by se stalo, kdybychom vletěli do černé díry, se scházíme u celotáborovky pro malé týmy, kdy pokračuje další námořní strategie. Přednášky si dnes připravila Pája a Áďa. Pája nejdříve vykládá o rozpadu uhlíku, a jak se díky němu dá vypočítat stáří věcí. Dokonce si i spočítáme, jak starý je Ötzi. Počítání nás čeká i u další přednášky, která je věnována létání, a to hlavně té fyzikální stránce. Áďa druhé části účastníků vykládá o mapách a na její přednášku o ledu, sněhu a mrazu chce většina z nás (není se čemu divit při tom počasí, co venku vládne, ochladit se je třeba). Ještě před obědem si zkoušíme vzpomenout, kdo z rodiny má kdy svátek, abychom tak vyplnili co nejvíce jmen do prázdného kalendáře. Po obědě, což je dnes hrachovka a halušky se zelím, se věnujeme opět odpočinku a deskovkám. Je to třeba. Odpolední program začínáme zlehka. Stáváme se empatiky a odpovídáme na hromadu otázek, tak jak si myslíme, že odpoví co nejvíc malých týmů. Po svačině nám Alex připravil námořní bitvu, kdy se snažíme vydělat so co nejvíce peněz plněním úkolů (od fyzických po logické), abychom měli na nákup pohybů a mohli tak potopit lodě soupeřů. Je to velmi náročné, hlavně pro posly, co běhají z pole na hřiště a donáší zprávy pro posun lodí od generála a pro plniče úkolů, kteří si lámou hlavu se sudoku, vymýšlí básničky, nebo vydávají ze sebe vše při přeskoku přes švihadlo, dřepech, angličácích, či klikování. Bitvy jsou v plném proudu, a nakonec zůstávají jen dvě osamělé lodičky. Ještě stále je nějaký čas do večeře, tak si dáváme zápasy v běhacím KNP (kámen/nůžky/papír). Po špagetách, co byly na večeři, si pro nás Gabča připravila fáborkové bludiště, proplétáme se mez nataženými fáborky a snažíme se najít cestu ven, ale má to háček, musí to být ta nejdelší. Máme hotovo a už nás čeká jen celotáborovka pro velké týmy, dnes máme téma vesmír, hvězdička je povolena do týmu jen jedna, ale bavlnek si můžeme vzít, kolik budeme chtít. Do práce jsme tak zabraní, že poslední tým dokončuje až při znělce ohlašující pohádku na dobrou noc. Byl to náročný den a my uléháme do postelí a doufáme v nerušenou noc.



Úterý 11. 7. den čtvrtý – fotografický

Dnešní den nezačínal typickou fyzickou rozcvičkou, neboť byla v noci noční hra, a tak se posouval budíček. Mentální rozcvičku měl Alex s otázkami o námořnících.
Přednášky prvního bloku byly Svět bez internetu od Artíka a Sníh, led a mráz od Áďi. Tyto přednášky byly už podruhé, neboť poprvé měly takový úspěch, že se musely opakovat. V druhém bloku přednášela Pája o magnetismu a ukazovala pokusy s magnety, ferrofluidy, či železným prachem a Alex měl přednášku/workshop o kouzlení.
Předobědní hra byla rychlé počítání a na oběd byla čočková polévka a gnocchi se špenátem.
Po poledním klidu následovala oblíbená hra Sloníci a následovala hra Příběh fotografa. Ta spočívala v tom, že část týmu sepsala příběh a následně jej převedla na šest nehybných scén (fotek). Tyto fotky ale vytvořili sami účastníci. A postupně je ukazovaly druhé části týmu. Ta měla z fotek vyčíst, o co se jedná a sepsat příběh. Cílem bylo mít co nejpodobnější originál a to, co sepsala druhá část týmu.
Před večeří byla ještě obrázková hra na principu soutěže Riskuj. Po těstovinách se šunkou následovala celotáborovka pro velké týmy, kde dnešním zadáním bylo vytvořit obrázek filmové či seriálové postavy za použití alespoň čtyř kusů těstovin. Následovala očista, pohádka a klidný a ničím nerušený spánek.



Středa 12. 7. den pátý – stanovišťovkový

Ráno nás probraly rozcvičky v podobě račího fotbalu a chemických zajímavostí. Po dalším dílu videí si nás rozdělili Gabča s Arťou na přednášky o posloupnostech, mrakodrapech, daktyloskopii a světu bez internetu (samozřejmě ne vše v jedné přednášce). Během předobědní hry jsme se snažili dostat co nejvíce vody z místa A do místa B pouze pomocí našich pus.
Po obědě nás čekala stanovišťovka. Vyzkoušeli jsme si například poznávat slova podle popisu a pantomimy, postavit prak a vystřelit, hrát na lahve a třeba házet papírem do dálky.
Večer nám orgové zamotali jazyky větami jako Pudl prdl pudr nebo Revolverem provrtal leporelo.
Unavení jsme se uložili do postelí a věřili, že dnes budeme spát až do rána. Ovšem orgové měli jiné plány. Za zvuku znělky mission impossible jsme se oblékli a vyrazili ven, kde jsme skládali tetrisové dílky do plánů prapodivných tvarů.



Čtvrtek 13. 7. den šestý – šifrovačkový

Ráno jsme všichni vstali a vyrazili se trochu zchladit před horkým dnem, zahráli jsme si totiž mrazíka. Po mentální rozcvičce s horskou tematikou a odehrání celotáborovky pro malé týmy měla Gabča speciální přednášku o šifrování. Speciální proto, že byla pro všechny najednou a byla velmi praktická, což naznačovalo, že se něco zajímavého blíží. Dali jsme si brzký oběd a pak jsme chvilku o poledním klidu odpočívali, to už většina lidí balila, protože věděla, že je čeká šifrovačka.
Kolem jedné byli všichni sbaleni a připraveni na vzrušující cestu. Týmy šikovně luštily a procházely jednou šifrou za druhou. Vše probíhalo bez větších komplikací až na pár ztrát v lese, které vždy skončily šťastným nalezením správného směru. U posledních stanovišť se týmy začaly kupit k sobě a neměly mezi sebou velké mezery. První dorazili do cíle (tedy do chaty) někdy po půlnoci a mohli se vrhnout na pozdní večeři a zasloužené palačinky.
Kolem jedné už byli všichni v chatě a skoro usínali s palačinkou v puse. Netrvalo dlouho a v chatě bylo ticho, všichni tvrdě spali.



Pátek 14. 7. den sedmý – černobílý

Dnes ráno nás nebudila znělka hned v 8 hodin, ale mohli jsme si přispat o hodinu déle. Po snídani se stále někteří z nás stále unaveni po včerejším náročném dni odebrali zpět do postelí. Ti z nás, co měli více energie, se odebrali na hřiště, kde jsme dopoledne vyplnili kradením šátků. Před obědem se už probudili všichni ospalci a společně jsme se všichni vyfotili, protože dnes odpoledne nám odjede Áďa, tak ať ji máme na fotkách.
Po odpoledním klidu nám orgové připravili fyzicky nenáročnou aktivitu, ale o to více mentálně náročnou. Snažíme se vybarvit obrázek podle čísel, ale má to jeden háček, máme k dispozici jen černou tužku. Jednomu týmu se daří a zvládá říct orgům správnou odpověď bez nápovědy.
Po večeři mají pro nás orgové významné sdělení, zítra nás čeká DNR (den naruby). Ti, co znají, jsou již připraveni, ti, co jsou na táboře poprvé, se ještě tváří nejistě. Probíhají náročné diskuse o programu, jakmile mají všichni své přednášky a programy zadány a schváleny, tak se odebíráme k ohništi na náš první táborák. K dispozici máme samozřejmě buřty a chleba na opečení a samozřejmě nesmí chybět nový táborový zpěvník. Večerka se nám trochu protáhla, ale ne moc, musíme být zítra čerství na DNR.



Sobota 15. 7. den osmý – převrácený

Přišel Den D, aneb den naruby, kdy se z nás na chvíli stávají orgové. Hned při budíčku jsme natáhli běhací oblečení venkem dovnitř a vyrazili na fyzickou rozcvičku. Na mentální rozcvičku jsme si každý připravili jednu otázku, a tak se maximum bodů oproti obvyklým deseti výrazně zvýšilo. Při snídani přišla další specialita dnešního dne – nikdo se nesmí najíst ani napít sám, ale musí být najeden či napit od někoho jiného. Následovaly přednášky, ve kterých jsme se dozvěděli spoustu informací o leteckých haváriích, žralocích, basketbalu, poezii, J. R. R. Tolkienovi, keramice, flétně a robotice.
S obědem jsme se všichni bravurně poprali a mohl začít odpolední program. Čekala nás stanovišťovka se záludnými otázkami, psaní básně pouze z jednoslabičných slov, běhání a počítání zároveň, chytací KNP, hra na tanky, a nakonec na orangutany a opice.
K večeři byly všemi očekáváné vdolečky, které díky menším rozměrům letos končily více v tlamkách než na nosech. Následovala poslední část programů, nejprve casino a poté šlehačka.
Utahaní jsme si oblékli pyžamka teď už správně a zalehli do postýlek se snem o noci plné snů.



Neděle 16. 7. den devátý – detektivkový

Nedělní ráno jsme zahájili Kubíkovou funkcionální fyzickou rozcvičkou, ze které byly rozespalé ratolesti značně zmatené, a Arťovou mentální rozcvičkou, nečekaně částečně železničně zaměřenou. Po ranní očistě následovalo další video, ve kterém nám Jirka opět předal zajímavé informace, a v závěsu Alexova námořnická celotáborovka. Přednášky v podání Arti a Kubíka se nesly v duchu focení a trojúhelníků v prvním bloku a pólů Země a Studené války (druhá část) v bloku druhém. Předobědního programu se ještě ujal Arťa s jeho běháním v lanech, kdy dvojice velkých týmů závodili, kdo první přeběhne určitou vzdálenost uvnitř kruhu ze zavázaného lana. Oběd v podobě buchtiček se šodó nám vykouzlil úsměvy na tvářích a po poledním klidu následovala již dlouho očekávaná detektivka. Hynek Boháč se svou dcerou nalezli doma mrtvou manželku a bylo nutné zjistit, kdo je viníkem.
Ke správnému rozluštění vraha se dostala velká část týmů, a to i s lehkou časovou rezervou před večeří. Karbanátky s bramborovou kaší nám, stejně jako oběd, zachutnaly a s plnými bříšky jsme se na chvíli převtělili do bzíkavců (kteří pochopitelně vydávají pouze zvuk „bzzz“), jež své slepé bzíkavé kamarády naváděli do úlů. Následně nastala rutinní očista a pohádka s večerkou. Neděle se také stala třetím a posledním dnem, kdy se nám napříč chatou rozezněla Mission Impossible, tentokrát na hru s dvaceticí otázek, při které se odpovědi hodnotily dle rychlosti jejich odevzdání (čím rychleji tým odevzdal odpověď, tím více bodů dostal).



Pondělí 17. 7. den desátý – přenosový

Ráno jsme si po nočních hádankách mohli chvíli přispat a byla nám odpuštěna i ta obávaná fyzická rozcvička. V té mentální nás zato nachytaly otázky z biologie, které si na nás nachystala Werča.
Posilněni pažitkovým chlebem a křupinkami jsme se vydali na celotáborovku a videa.
Z bloku přednášek se nakonec stala jedna dlouhá přednáška, jelikož Alex si začaroval hodinky, takže mu stále ukazovaly čtvrt na zelenou sedmu, a Werča se tak vžila do situace, že pozapomněla, že simulovaná resuscitace se nemusí ukončovat až s převzetím zdravotnickou záchrannou službou.
Před obědem jsme ještě určovali, komu patří oči (ani jedno nebyl Sauron), a poté se již vrhli na čínskou směs po česku.
Odpoledne byly naše malé týmy odděleny nepřekonatelnou prasklinou, přes kterou jsme se navzájem museli dorozumět a předat si znění nesmyslně dlouhé zprávy.
Várku fazolových špaget navečer následovala výprava do Minotaurova záludného labyrintu, ve kterém na nás číhaly například zákeřně umístěné kolejnice, či citace slavných vynálezců.
Den jsme zakončili řádnou očistou a vydali se cestou do říše snů.



Úterý 18. 7. den jedenáctý - divadelní

Dnes ráno měl ranní rozcvičku Artík a ten vzal táborníky na ranní běh. Běh nebyl nijak dlouhý, možná půl druhého kilometru, však povrch nebyl ideální a cesta z kopce a do kopce táborníky značně unavila. Všichni se tak radostně přesunuli na mentální rozcvičku, kterou dnes připravil Kubík (NeF). Byly v ní zajímavé otázky na téma různých prvenství (první člověk na Everestu, Měsíci, jižním pólu atd.)
Předobědní hra byla tkaničková. Cílem bylo pomocí levé ruky prvního a pravé ruky druhého zavázat bez mluvení tkaničky na botách tomu třetímu. Hra se následně stupňovala, protože jednotliví vazači tkaniček „ztráceli zrak“. Na oběd byla hovězí polévka a svíčková. Následoval polední klid, kdy mnozí začali balit nebo dopisovali vzkazy pro jiné táborníky.
Odpoledne se ve velkých týmech všichni připravovali na divadelní představení. Všechny týmy si vylosovali nějakou lokaci, počasí, rekvizitu a dvě slova. A jak byste očekávali, děj jejich představení se musel odehrávat na vylosovaném místě, v daném počasí, museli použít určenou rekvizitu a použít ta dvě slova. Výsledkem byly divadla o jiných civilizacích, ztracených poutnících nebo dokonce o diktátorech v podmořských říších.
Na večeři byl řízek s bramborovým salátem, a pak již následovalo vyhodnocení celotáborovek pro malé a velké týmy. Tento den byl zakončen táborákem, buřty a zpíváním písní za doprovodu kytary, ukulele a občasně i příčné flétny.



Středa 19. 7. den dvanáctý – odjezdový

Ač se to zdá téměř nemožné, je to tak, je tady den odjezdu. Mentální rozcvičku má na starosti Gabča a potom, co napíšeme orgům, co bychom chtěli změnit, nebo spíše zachovat, si dáme snídani. Po snídani se chata ponoří do pilné práce - je třeba všechny své věci dostat do kufrů/batohů, uklidit pokoj a sundat si z postelí povlečení. Mezitím nám orgové v horním patře připravili provázek a na něj pověsili obálky, s krásně nakreslenými našimi jmény, do kterých můžeme vkládat vzkazy pro naše kamarády.
Už během oběda, kdy si dopřáváme rajskou, dojíždí autobus. Nakládáme kufry a vyrážíme směr Praha. Po cestě, kterou někteří využívají k dospání se, se na Černém mostě potkáváme s rodinami, loučíme se s kamarády a těšíme se na příští rok, až se tady zase všichni potkáme.
Tak zatím ahoj!